21 C 202/2020-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené na základě návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] a Všeobecných úvěrových podmínek [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce poskytl žalovanému úvěr na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené na základě žádosti žalovaného o revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne [datum], žalovaný ke dni [datum] postupně vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 136 755 Kč, žalovaný však dluh řádně a včas nesplácel. To vyplývá z žádosti o revolvingový úvěr ve spojení s přehledem čerpání a splácení. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne [datum], protože žalovaný dluh nezaplatil, žalobce dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil. To vyplývá z výzvy žalobce ve spojení s odstoupením od úvěrové smlouvy. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh žalovaného ve výši 3 734,60 Kč se stal splatným. Žalovaný poté zaplatil na úvěr částku 1 200 Kč a dluží tak žalobci částku 2 534,60 Kč. Žalovaný dluh žalobci nezaplatil ani po předžalobní výzvě žalobce ze dne [datum]. To vyplývá z předžalobní výzvy. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídily v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákonem [číslo] Sb., obchodním zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.), a to § 497 a násl. upravujícími institut úvěrové smlouvy. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr vyplývá z § 503 a § 504 obch. zák. Výše úroku vyplývá se smlouvy o úvěru a je v souladu s § 503 odst. 3 obch. zák. Nárok na zaplacení smluvní pokuty byl žalobci přiznán v souladu s § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) ve spojení se smlouvou o úvěru. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl z úřední povinnosti výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšnému žalobci proti žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále má žalobce v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném od 1. 7. 2015, právo na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 2 x 100 Kč dle dle § 2 odst. 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony, tj. za výzvu k plnění a za podání žaloby. Celkem tak náklady žalobce činí 600 Kč. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu třídenní.