8 C 399/2020-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 9. 4. 2013 dle ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů smlouvu [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek UPC poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací. V rámci smlouvy byl s žalovaným sjednán pronájem přijímajícího zařízení CA [příjmení] [příjmení] [číslo]. Převzaté zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě dne 10. 4. 2013. Pro opakované porušování povinností vyplývajících ze smlouvy odstoupil právní předchůdce žalobce od uzavřené smlouvy dopisem ze dne 7. 5. 2015. V souladu se smlouvou a ustanovení všeobecných podmínek byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do sedmi dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení byla mezi účastníky smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. K vrácení zařízení i k zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně vyzýván. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dle ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů smlouvu [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne 9. 4. 2013. V rámci smlouvy byl s žalovaným sjednán pronájem přijímajícího zařízení CA [příjmení] [příjmení] [číslo]. Převzaté zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě dne 10. 4. 2013. Protože žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy, právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 7. 5. 2015 a požadoval po žalovaném vrácení zařízení. Zároveň byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že pokud zařízení nevrátí v požadované lhůtě, bude mu účtována smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vrátil uvedené zařízení, ani že uhradil požadovanou smluvní pokutu. Tato skutková zjištění soudu vyplývají z žalobcem předložených listin, konkrétně ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných elektronických komunikací ze dne 9. 4. 2013, podacího archu, odstoupení od smlouvy, výzvy k vrácení zařízení a k úhradě smluvní pokuty a předžalobní výzvy. Právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli dne 31. 1. 2019 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným. Pravomoc soudu je na základě § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích. Samotné právní posouzení věci vychází z § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. V posuzované věci žalovaný porušil občanskoprávní závazkový vztah tím, že nezaplatil smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, která byla mezi účastníky platně sjednána ve smlouvě v případě nevrácení koncového zařízení. Protože žalovaný vyfakturované částky nezaplatil, byla mu zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani po upomínce dlužnou částku nezaplatil. [příjmení] z tvrzení žalobce nebylo v průběhu řízení zpochybněno, natož vyvráceno. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit částku ve výši 2 000 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle §142 o.s.ř., kdy ve věci byl plně úspěšný žalobce, proto mu soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady řízení žalobce činí 2252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované, aby tuto náhradu zaplatila žalobci k rukám jeho zástupce. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.