10 C 121/2021-52 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení částky 6 552,72 Kč. V žalobě uvedl, že dne 10. 5. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o spolupráci dle § 1746 odst. 2 občanského zákona, ve které se žalovaný zavázal k úhradě případných storen provizi žalobci. Dluh je ve výši 6 552,72 Kč včetně příslušenství. Splatnost byla stanovena ihned. Žalovaný se zavázal provizi vrátit a dostal se do prodlení v březnu 2021. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Namítal, že žaloba je neurčitá a nepodložená. Pokud žalobce připojil k žalobě faktury, nebyly vystaveny žalovaným, vystavil je žalobce. Namítal, že žádnou provizi od žalobce neobdržel. Navíc žalobce uváděl nesprávně číslo jeho účtu. Jím uvedené číslo účtu se týkalo jiné společnosti, jejímž jednatelem je současně jednatel žalobce pan [příjmení]. Žalobce byl při jednání dne 17. 3. 2021 řádně poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o tom, že je nezbytné konkrétně uvést rozhodné skutkové okolnosti, unést břemeno tvrzení o tom, jaká konkrétní provize a kdy měla být žalovanému vyplacena, jaké jsou konkrétní důvody ke stornu a proč má tedy žalovaný provizi vracet. Jakých konkrétních ujednání smlouvy se dovolává. Žalobce toto své břemeno tvrzení neunesl a konkrétní rozhodné skutkové okolnosti vůbec neuvedl. Pokud žalobce připojil k žalobě dvě faktury, ty se týkají žalovaného jako dodavatele a žalobce jako odběratele. Žalobní tvrzení jsou z uvedených důvodů neurčitá a žalobce nemůže se žalobou uspět. Lze tedy učinit tento skutkový závěr: Mezi účastníky není sporu, že uzavřeli smlouvu o spolupráci dne 10. 5. 2017, blíže žalobcem nespecifikovanou. Žalobce, přes poučení, blíže nespecifikoval, jaká konkrétní provize měla být žalovanému vyplacena a kdy, z jakých konkrétních důvodů by ji měl vracet. Žalobce nejen neprokázal, ale neunesl ani břemeno tvrzení o tom, jaká konkrétní provize a kdy měla být žalovanému poskytnuta, jaké byly podmínky pro storno provize a proč má žalovaný provizi vracet. Lze tedy učinit tento právní závěr: Mezi účastníky byla uzavřena dne 10. 5. 2019 žalobcem blíže nespecifikována smlouva dle § 1746 odst. 2 obč. zák. Konkrétní výše a datum vyplacené provize, podmínky jejího storna a důvody k vrácení žalobce nejen neprokázal, ale neunesl ani břemeno tvrzení. Žalobci tak nevzniklo právo na vrácení provize ve výši 6 552,72 Kč. Proto nezbylo, než žalobu zamítnout. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, vzniklo dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. O výši náhrady nákladů řízení v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o.s.ř. a přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 4 úkony právní služby dle §11 odst. 1, písm. a), d), g) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ve výši dle § 7, bod 4 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za uvedené 4 úkony tedy odměnu 6 000 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů za tyto 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve výši 1 200 Kč. Náhrada za promeškaný čas činí dle uvedené § 14 vyhlášky 400 Kč. Za tuto cestu ze sídla advokáta v [obec] do [obec] a zpět byla žalobci dále přiznána náhrada hotových výdajů, za cestu v délce 104 km osobním vozidlem BMW s průměrnou spotřebou dle předloženého technického průkazu vozidla 9,3 litrů benzinu na 100 km a při základní náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč/km, a to v souladu s § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, za použití § 157 odst. 3 a 4 a § 189 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. v platném znění, ve spojení s platnou vyhláškou 47 /2022 Sb. Takto soud přiznal žalobci náhradu cestovného ve výši 729 Kč. Dohromady, včetně zvýšení o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), činí náklady částku 8 329 Kč. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.