12 C 96/2022-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím. Tvrdil, že motorové vozidlo [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019, tedy 167 dnů. V tomto období byl vlastníkem vozidla žalovaný. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Postup upravuje § 15 odst. 1 až 3 zákona tak, že údaje, které jsou předávány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobci elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobce takto zjistil, že vozidlo je zapsáno v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazené z provozu, jako zaniklé nebo jako vyvezené do jiného státu. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona. Žalovaný je proto ve smyslu § 24c odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku. Celková výše příspěvku sestávala ze základu příspěvku a nákladů na uplatnění a nákladů na vymáhání 300 Kč. Ve smyslu přílohy k zákonu se jedná v případě vozidla o automobil o obsahu nad 1350 cm3 do 1 850 cm3, v jehož případě činí denní sazba 47 Kč. Při uvedených dnech, kdy k vozidlům nebylo sjednáno povinné ručení, tedy činí základ výše uvedenou částku a náklady na uplatnění 300 Kč za výzvu k zaplacení. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Podle § 24c odst. 1 věta první zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V daném případě je splněn postup stanovený v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona Ministerstvo dopravy porovnalo údaje od pojišťoven s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Žalobci sdělilo, že vozidlo jsou zapsáno v registru silničních vozidel jako vlastněné žalovaným, nebylo vyřazeno z provozu jako zaniklé nebo jako vyvezená do jiného státu, což žalobce doložil. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek a náklady na jeho uplatnění (§ 24c odst. 1, 2 zákona). Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá § 1970 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení zcela uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů. Náklady řízení úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek 400 Kč podle zákona o soudních poplatcích (položka 1a písm. a/ sazebníku soudních poplatků), po 200 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, s tím související 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH z těchto částek (§ 14b vyhláška č. 177/1996Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů).