13 C 112/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 28. 12. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 15 462,38 Kč z titulu neuhrazené smlouvy o úvěru s odůvodněním, že se žalovaným uzavřel dne 17. 7. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 22. 8. 2019 uzavřel žalovaný se žalobcem Dodatek č. 3 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný splnil všechny podmínky pro poskytnutí kontokorentu, a proto žalobce dne 22. 8. 2019 schválil poskytnutí kontokorentu a jeho čerpání na účtu žalovaného. Žalovaný neplnil řádně a včas a žalobce dne 1. 11. 2021 kontokorent zablokoval a zesplatnil. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 15 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 715,15 Kč. Žalobce dále požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 462,38 Kč, skládající se z dlužné částky za výběr z bankomatu ve výši 99,38 Kč a částky 363 Kč za dlužné pojistné sjednané ke smlouvě. Dlužná částka tedy činí 15 462,38 Kč s příslušenstvím. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. V řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalobce se žalovaným uzavřel dne 17. 7. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 22. 8. 2019 uzavřel žalovaný se žalobcem Dodatek č. 3 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný splnil všechny podmínky pro poskytnutí kontokorentu, a proto žalobce dne 22. 8. 2019 schválil poskytnutí kontokorentu a jeho čerpání na účtu žalovaného. Žalovaný neplnil řádně a včas a žalobce dne 1. 11. 2021 kontokorent zablokoval a zesplatnil. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 15 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 715,15 Kč. Žalobce dále požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 462,38 Kč skládající se z dlužné částky za výběr z bankomatu ve výši 99,38 Kč a částky 363 Kč za dlužné pojistné sjednané ke smlouvě. Dlužná částka tedy činí 15 462,38 Kč s příslušenstvím. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. To žalobce prokázal rámcovou smlouvou, dodatkem č. 3, obchodními podmínkami, přehledem plateb a předžalobní výzvou. Po právní stránce posoudil soud předmětnou věc následovně: žalobu shledal důvodnou s tím, že hmotněprávní posouzení věci vyplývá z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., kdy účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobce dle této smlouvy poskytl žalovanému úvěr za určitých podmínek, žalovaný tyto podmínky úvěrové smlouvy nedodržel. Dále soud přiznal žalobci i nárok na zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení za dobu uvedenou ve skutkovém zjištění, když žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). V této souvislosti soud odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, č. j. 33 Odo 657/2005, kdy soud přiznal i smluvní úroky a úroky z prodlení vedle sebe. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 19 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o. s. ř. a žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Na nákladech řízení žalobce požadoval uhrazení soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění dle výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.