13 C 138/2022-44 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 645 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] nesjednala v období od 10. 6. 2020 do 30. 9. 2020 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně po žalované k úhradě příspěvek do garančního fondu ve výši 7 345 Kč (113 dní x 65 Kč denní sazba) a za náklady ve výši 300 Kč Žalovaná byla k plnění vyzývána, na výzvy však nereagovala. Žalovaná ve svém odporu uvedla, že předmětné vozidlo prodala na základě kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2019 [právnická osoba] [anonymizováno], a od této doby není vlastníkem předmětného vozidla. Soud zjistil tento skutkový stav: Z kupní smlouvy ze dne 20. 3. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodal předmětné vozidlo reg.zn. [anonymizováno], rok výroby 1999 žalované. Dodatkem této kupní smlouvy bylo předmětné vozidlo řádně specifikováno včetně uvedení VIN a čísla technického průkazu. Z kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2019, kterou předložila žalovaná, bylo zjištěno, že žalovaná prodala vozidlo zn. Renault Espace bez uvedení registrační značky, rok výroby 2000 [právnická osoba] [anonymizováno], identifikační [číslo] se sídlem [adresa] Kupní smlouva není opatřena razítkem této společnosti Žalovaná byla písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 15. 4. 2021 a dne 9. 2. 2022 jí byla zaslána předžalobní výzva. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaná byla v době od 10. 6. 2020 do 30. 9. 2020 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná neprokázala, že by vozidlo následně prodala [právnická osoba] [anonymizováno], když z předložené kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2019 bylo zjištěno, že není řádně specifikován předmět koupě, je uvedený jiný rok výroby vozidla a smlouva není opatřena razítkem této společnosti, je zde pouze nečitelný podpis kupujícího, kdy není jasné, kdo měl za tuto společnost vozidlo kupovat. Na základě této smlouvy by v Centrálním registru vozidel nemohlo dojít ke změně vlastníka, neboť naprosto chybí specifikace vozidla, které mělo být předmětem kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2019. Soud tedy vycházel ze zjištěného skutkového stavu, že předmětné vozidlo nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 20. 3. 2019. Žalovaná nezaplatila žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 113 dní x 65 Kč denní sazby, celkem 7 345 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč. V době rozhodování soudu tedy žalovaná dlužila žalobkyni celkem částku 7 645 Kč a od 24. 3. 2021 trvalo prodlení žalované se zaplacením. Právní zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 9. 2. 2022. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobkyně spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. o/ - nákladní automobil jiný než podle písmene r/ s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t). Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku zaplatila. Soud proto žalované výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 1 citované vyhlášky činí v dané věci, kterou soud posoudil jako formulářovou, mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 600 Kč. Advokátka žalobkyně učinila v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 600 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Dále jeden úkon po 1 500 Kč za účast u jednání dne 1. 11. 2022 dle § 7 advokátního tarifu, jeden režijní poplatek dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, promeškaný čas 10 půlhodin cestou [obec] – [obec] a zpět ve výši 1 000 Kč dle § 14 advokátního tarifu, cestovné ve výši 2 305 Kč osobním vozidlem Hyundai i30, vzdálenost [obec] – [obec] a zpět – 338 km, amortizace vozidla 4,70 Kč km, kombinovaná spotřeba 4,5 l/ 100 km, cena 1 l nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 47,10 Kč, náhrada za použití vozidla 1 589 Kč + náhrada paliva 716 Kč + DPH ve výši 1 261 Kč Náklady žalobkyně za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 7 666 Kč Náklady řízení v Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.