14 C 146/2022-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou dne 28. 1. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně označila žalovanou jako fyzickou podnikající osobu. Tvrdila, že se žalovanou dne 20. 12. 2019 uzavřela ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které jí přenechala v hotovosti částku ve výši 70 000 Kč. Žalovaná svůj dluh uznala dne 10. 4. 2020 co do důvodu a výše a zavázala se ho platit v pravidelných splátkách, pro případ prodlení žalované s placením splátek delší než 7 dní bylo sjednáno zesplatnění zbytku dluhu. Žalovaná uhradila žalobkyni celkově částku ve výši 20 000 Kč, dostala do prodlení se splátkou za měsíc leden 2021, splatnost zbytku dlužné částky ve výši 50 000 Kč tak v souladu s uznáním dluhu nastala dne 23. 1. 2021. Po zesplatnění již neuhradila ničeho. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na tuto však nereagovala. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, nesporovala tak tvrzení v ní uvedená. O skutkovém stavu věci z předložených listin (uznání dluhu, předžalobní výzvy, výpisu z účtu žalobkyně a dodejky) soud učinil závěr, že žalobkyně a žalovaná dne 20. 12. 2019 uzavřely ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované přenechala v hotovosti částku ve výši 70 000 Kč. Žalovaná jako fyzická nepodnikající osoba svůj dluh uznala dne 10. 4. 2020 co do důvodu a výše a zavázala se ho hradit v pravidelných splátkách, pro případ prodlení žalované s placením splátek delší než 7 dní bylo sjednáno zesplatnění zbytku dluhu. Žalovaná uhradila žalobkyni celkově částku ve výši 20 000 Kč, dostala do prodlení se splátkou za měsíc leden 2021, splatnost zbytku dlužné částky ve výši 50 000 Kč tak v souladu s uznáním dluhu nastala dne 23. 1. 2021. Po zesplatnění již neuhradila ničeho. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na tuto však nereagovala. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 11. 12. 2021 ukončila činnost v režimu živnostenského zákona a k uvedenému dni živnostenské oprávnění zaniklo. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. S ohledem na skutkový závěr a shora uvedené ustanovení občanského zákoníku soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost žalovanou částku zaplatit. Žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše uznala a v řízení nebylo prokázáno, že by ho žalobkyni zaplatila. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva k plnění, 3. sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.