14 C 156/2022-29 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 159,85 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení v ní uvedená. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný byl při silniční kontrole příslušníky policie ČR dne 10. 9. 2020 pozitivně testován na přítomnost návykových látek jiných než alkoholu. Na základě této skutečnosti byl převezen služebním vozem k lékařskému vyšetření a odběru krve v nemocnici v [obec], služební vozidlo najelo 8,9 km, což při spotřebě 7,7 litru benzínu na 100 km představovalo náklady ve výši 59 Kč. Za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojeného s odběrem krve uhradila žalobkyně poskytovateli zdravotních služeb – společnosti Krajská nemocnice [právnická osoba], na základě faktury č. FV200103289, vystavené dne 16. 9. 2020, částku 780,85 Kč. Za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného uhradila žalobkyně poskytovateli zdravotních služeb – společnosti Krajská zdravotní, a.s., [nemocnice], o. z., na základě faktury [číslo] vystavené dne 19. 10. 2020 částku 320 Kč. Výsledek těchto vyšetření byl pozitivní na přítomnost návykových látek (MET – amfetaminové deriváty). Žalobkyně tak dne 25. 11. 2020 vystavila žalovanému fakturu [číslo] na úhradu nákladů spojených s tímto testováním v souhrnné výši 1 159,85 Kč, tato faktura byla žalovanému zaslána, splatnost byla stanovena na 16. 12. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. Soud jednal podle zákona [číslo] sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 20 a § 24 zákona [číslo] o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a z § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., ve znění účinném ke dni 10. 9. 2020. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl pozitivně testován na přítomnost návykových látek (MET – amfetaminové deriváty) a je tak povinen uhradit náklady s tímto testováním spojené. V řízení nebylo prokázáno, že by tyto náklady žalovaný zaplatil, soud mu tak tuto povinnost uložil. O úrocích z prodlení bylo proto rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky [číslo] o úpravě základních úrokových sazeb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.