15 C 143/2022-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 20 504 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že se žalovanou uzavřel dne 14. 7. 2019 Smlouvu o poskytnutí p2p zápůjčky [číslo] na základě které zapůjčil žalované částku 14 000 Kč, kterou se mu žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 3 728 Kč, žalobci nadále dluží nezaplacenou část jistiny ve výši 19 368 Kč, kdy k původní jistině ve výši 12 136 Kč v souladu se smlouvou přirostl i smluvní úrok ve výši 8 368 Kč. Žalovaná dluh žalobci ani přes výzvu nezaplatila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je z části důvodná. Soud zjistil skutkový stav, podle kterého se žalovaným uzavřel dne 14. 7. 2019 Smlouvu o poskytnutí p2p zápůjčky [číslo] na základě které zapůjčil žalované částku 14 000 Kč, kterou se mu žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 29,85 % ročně a s dohodnutými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 932 Kč měsíčně (viz Smlouva o zápůjčce ze dne 1. 5. 2018). Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 3 728 Kč, žalobci nadále dluží nezaplacenou část jistiny ve výši 20 504 Kč (v návrhu v důsledku zjevné chyby v psaní uvedeno 19 368 Kč), kdy k původní dlužné jistině ve výši 12 136 Kč v souladu s bodem 4.5 smlouvy přirostl i smluvní úrok ve výši 8 368 Kč. Žalovaná dluh žalobci ani přes výzvu nezaplatila (viz dopis žalobce ze dne 15. 1. 2020, sdělení České pošty, s.p.). Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná je povinna coby vydlužitel zaplatit žalobci 20 504 Kč a za období od 31. 12. 2019 doposud je v prodlení se splněním této povinnosti. Proto soud žalobě zcela vyhověl, kdy k jistině dluhu přiznal žalobci i úrok z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný; žalovanému byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 821 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 3 880 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, při tarifní hodnotě 20 504 Kč. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 970 Kč za 1 úkon právní služby (1x sepsání jednoduché výzvy k plnění) dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, při tarifní hodnotě 20 504 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby shora uvedené po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady žalobce tedy činí celkem 6 571 Kč a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok III.). Splatnost plnění uloženého žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.