17 C 383/2022-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částek 7 060 Kč a 6 215 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] a č. technického průkazu [anonymizováno], nesjednal v období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 a dále v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně příspěvek do garančního fondu ve výši 6 760 Kč (104 dní x 65 denní sazba) a ve výši 5 915 Kč (91 dní x 65 denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 a dále v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] a č. technického průkazu [anonymizováno], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 104 dní ve výši 65 Kč denně, tj. 6 760 Kč, a dále za 91 dní ve výši 65 Kč denně, tj. 5 915 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 2 x 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni celkem částku 7 060 Kč, s jejímž zaplacením byl v prodlení od 23. 2. 2022, a částku 6 215 Kč, s jejímž zaplacením byl v prodlení od 13. 4. 2022. Advokátka žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení. Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. h/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 300 Kč. Advokátka žalobkyně učinila v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.