18 C 204/2022-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 3 864,63 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], poskytla v postavení věřitelky žalovanému – spotřebiteli– peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to na základy smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 25. 7. 2018, aniž jako věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného – spotřebitele – úvěr splácet, když při posuzování jeho solventnosti vycházela pouze z jím uvedených obecných tvrzení, a ty si neprověřila. Žalovaný na dluh zaplatil 10 891,41 Kč (tvrzení žalobkyně). Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru. Dále byla věc posouzena dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně přijal peněžitou částku 8 000 Kč a zaplatil 10 891,41 Kč, soud výrokem rozsudku pod bodem I. žalobu zamítl. Jestliže byla smlouva o zápůjčce neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby za poskytnutí úvěru ani smluvní úroky, žalobkyni tak nevznikl nárok na jejich zaplacení. Jistina byla v plné výši zaplacena. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.