18 C 211/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2021 zaplacení 3 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o přepravě, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit jízdné v prostředku městské hromadné přepravy. Žalovaný se při kontrole platným jízdným dokladem neprokázal. Kromě jízdného ve výši 30 Kč je proto povinen zaplatit i tzv. pokutu (přirážku) k jízdnému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný v prostředku městské hromadné přepravy v [obec] nepředložil přepravní kontrole dne 3. 8. 2021 na trase linky 129 veřejné hromadné dopravy osob platný cestovní doklad a dne 10. 8. 2021 na trase linky 241. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem číslo 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zák. č. 266/94Sb. v platném znění, Přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Žalovaný je proto povinen kromě jízdného 2 x 30 Kč zaplatit i přirážku ve výši 2 x 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit 3 060 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 900 Kč DPH činí 189 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 1 489 Kč (včetně DPH).