18 C 213/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 050 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla s [registrační značka], [VIN kód] („ Vozidlo“) nesjednal v období od 2. 3. 2020 do 11. 10. 2020, tedy po dobu 224 dní k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně příspěvek do garančního fondu ve výši 896 Kč (224 dní x 4 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dále tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorové vozidla s [registrační značka] [příjmení] [číslo] („ Vozidlo“) nesjednal v období od 2. 3. 2020 do 9. 10. 2020, tedy po dobu 222 dní k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně příspěvek do garančního fondu ve výši 1 554 Kč (222 dní x 7 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 2. 3. 2020 do 11. 10. 2020 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla s [registrační značka], [VIN kód], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 224 dní, ve výši 4 Kč denně, celkem 896 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. Dále byl žalovaný v době od 2. 3. 2020 do 9. 10. 2020 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla s [registrační značka] [příjmení] [číslo], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 222 dní, ve výši 7 Kč denně, celkem 1 554 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni celkem 3 050 Kč a od 16. 2. 2021 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobkyně spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 4 odst. 5 - pro přípojné vozidlo do 750 Kč a o přípojné vozidlo nad 750 kg do 10 t). Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát žalobkyně učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 600 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 089 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I, II rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.