20 C 41/2022-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR 250586/2021) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím jakožto nezaplacené kupní ceny odebrané elektrické energie, kterou žalovaný odebíral na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky. Předmětem řízení je: Dluh za elektřinu 3147,19 Kč - faktura VS [číslo] k odběrnému místu na adrese: [adresa žalovaného], faktura VS [číslo] – celkem tedy shora uvedených 3 247,19 Kč. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil – jeho stanovisko k věci tak nebylo zjištěno. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci pak lze na základě předložených listin učinit následující závěr: Žalovaný odebíral v období od 26.11.2019 do 17.11.2020 od žalobce elektrickou energii, a za tuto dluží žalobci celkovou částku s přísl., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (viz. zejm. smlouva ze dne 15.9.2015 a vyúčtování – listiny ISAS, odběrné místo na uvedené adrese bydliště žalovaného). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Tuto svou povinnost pak žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Smluvní pokuta (vedle ustanovení obchodních podmínek) je upravena v ust. § 2048 - 52 o.z. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce uvedené ve výroku II. rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů včetně 2 paušálních náhrad po 100 Kč a to vše + DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..