21 C 114/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 40 580,22 Kč jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 25. 11. 2019. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 13,3 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 809,31 Kč měsíčně, a to na základě smlouvy o úvěru expres půjčka [číslo] ze dne 25. 11. 2019. Žalovaný úvěr čerpal, avšak dluh řádně a včas nesplácel. To vyplývá ze smlouvy o úvěru ve spojení s výpisem z úvěrového účtu. Žalobce proto od smlouvy odstoupil a úvěr v souladu se smlouvou ke dni 30. 8. 2021 prohlásil za splatný a žalovanému tuto skutečnost oznámil dne 1. 9. 2021. To vyplývá z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 9. 2021. Žalovaný tak žalobci dluží na jistině úvěru částku 37 880,22 Kč, na smluvních poplatcích 2 700 Kč, na smluvním úroku za období od 25. 11. 2019 do 30. 3. 2022 částku 3 228,30 Kč, na úrocích z prodlení od 31. 8. 2021 do 30. 3. 2022 částku 1 483,16 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 31. 3. 2022 ve spojení s podacím archem. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, jenž je v účinnosti od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), a to ustanovením § 2395 a násl. o.z. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr vyplývá z § 2399 o.z. Ujednání o úroku a poplatcích bylo posouzeno dle § 2395 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru a sazebníkem. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 1 624 Kč. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu třídenní.