38 C 147/2021-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 1 250 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou dne 24. 3. 2017 prostřednictvím elektronických prostředků. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, výpisu účtu právního předchůdce žalobce, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] poskytl žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 24. 3. 2017 dálkovým způsobem prostřednictvím elektronických prostředků, a to celkem částku 1 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] za poplatek ve výši 250 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána dne 2. 5. 2017. Žalovaná dluh nezaplatila. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2017. Žalovaná neprokázala, že by dluh žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatila, dluh nezaplatila ani po předžalobní upomínce zástupce žalobce ze dne 5. 6. 2019 odeslané žalované doporučenou zásilkou. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by povinnost k zaplacení žalované zanikla, zejména že žalovanou částku zaplatila. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalovaná jako vydlužitel se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobci jako zapůjčiteli dluh ve výši 1 250 Kč. Žalovaná neprokázala, že by dluh žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatila. Právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným platně v souladu s § 1879 o.z. postoupil žalobci. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 400 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o.s.ř.).