8 C 283/2022-23 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že 1) nákladní vozidlo [registrační značka], (dále jen„ vozidlo“) bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 18. 3. 2019 do 15. 6. 2019, tj. po dobu 90 dní, 2) vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] [číslo], (dále jen„ vozidlo“) bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 24. 1. 2020 do 15. 4. 2020, tj. po dobu 83 dní, 3) vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] [číslo], (dále jen„ vozidlo“) bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 7. 8. 2020 do 18. 11. 2020, tj. po dobu 104 dní, 4) vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 11. 11. 2020 do 7. 2. 2021, tj. po dobu 89 dní. V těchto obdobích byl vlastníkem, příp. provozovatelem vozidel evidován žalovaný. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Postup upravuje § 15 odst. 1 až 3 zákona tak, že údaje, které jsou předávány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobci elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobce takto zjistil, že vozidlo je zapsáno v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazené z provozu, jako zaniklé nebo jako vyvezené do jiného státu. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona. Žalovaný je proto ve smyslu § 24c odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku. Celková výše příspěvku sestávala ze základu příspěvku, kdy ve smyslu přílohy k zákonu se jedná v případě nákladního vozidla jiného než podle písmene r s nejvyšší dovolenou hmotností do 3 500 kg, v jehož případě činí denní sazba 86 Kč, v případě vozidla se se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v jeho případě činí denní sazba 65 Kč a se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí denní sazba 47 Kč. Za dobu, po kterou nebyla vozidla pojištěna, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 7 740 Kč (90 dní x 86 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč, ve výši 5 395 Kč (83 dní x 65 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč, ve výši 6 760 Kč (104 dní x 65 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč a ve výši 4 183 Kč (89 dní x 47 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.. Podle § 24c odst. 1 věta první zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V daném případě je splněn postup stanovený v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona Ministerstvo dopravy porovnalo údaje od pojišťoven s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Žalobci sdělilo, že vozidla jsou zapsány v registru silničních vozidel jako vlastněné žalovaným, nebyla vyřazena z provozu jako zaniklá nebo jako vyvezená do jiného státu, což žalobce doložil. K vozidlům nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek a náklady na jeho uplatnění (§ 24c odst. 1, 2 zákona). Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalované částky, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá § 1970 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce v řízení zcela uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů. Náklady řízení úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek 1 012 Kč podle zákona o soudních poplatcích (položka 1a písm. a/ sazebníku soudních poplatků), po 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, s tím související 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH z těchto částek (§ 14b vyhl. č. 177/1996Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů).