8 C 88/2022-42 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 12. 2021 po žalované zaplacení částky 14 445,28 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou byla dne 10. 10. 2013 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byla dne 10. 10. 2013 vyplacena na účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 46 000 Kč. Tento úvěr měl být žalovanou spolu s úrokem za jeho poskytnutí, splacen ve 36 měsíčních splátkách po 3 550 Kč, počínaje měsícem listopadem 2013. Žalovaná uhradila toliko: dne 14. 11. 2013 částku ve výši 3 550 Kč dne 12. 12. 2013 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 1. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 2. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 11. 4. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 7. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 22. 9. 2014 částku ve výši 6 000 Kč dne 29. 10. 2014 částku ve výši 3 600 Kč dne 29. 12. 2014 částku ve výši 7 100 Kč 2. Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr, jako by byl úročen sazbou 13,23 % p. a., což je sazba dle časových řad [příjmení] vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného. Žalobce vycházel z § 502 odst. 1) obchodního zákoníku:„ Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.“ Žalobce platby započetl nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny, a to dle § 330 odst. 2 obchodního zákoníku, který stanoví, že„ Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.“ Výsledný dluh na jistině proto činí částku 13 132,28 Kč. K tomu žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od 30. 12. 2014 do zaplacení a dále obvyklý úrok ve výši 13,23 % p. a. z této částky od 30. 12. 2014 do zaplacení. Dále žalobce požaduje v souladu s uzavřenou smlouvou i smluvní pokutu ve výši 1 313 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 13. července 2022, z jednání se žalovaná omluvila a jako důvod pro nedostavení se k jednání soudu uvedla, že chodí krátce do zaměstnání a je pro ni problém se z práce uvolnit. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal v její nepřítomnosti a ve věci rozhodl, když vyšel z listinných důkazů založených v soudním spisu. 5. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 10. 10. 2013, na základě které se žalovaná zavázala vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 46 000 Kč a zaplatit úrok, a to ve splátkách po 3 550 Kč. Žalovaná uhradila následující splátky: dne 14. 11. 2013 částku ve výši 3 550 Kč dne 12. 12. 2013 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 1. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 2. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 11. 4. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 14. 7. 2014 částku ve výši 3 550 Kč dne 22. 9. 2014 částku ve výši 6 000 Kč dne 29. 10. 2014 částku ve výši 3 600 Kč dne 29. 12. 2014 částku ve výši 7 100 Kč. 6. Pro nehrazení splátek žalobce úvěr zesplatnil. Žalobce v žalobě požaduje úrok pouze ve výši úročené sazbou 13,23%, jenž odpovídá průměrné bankovní sazbě v době poskytnutí úvěru. Žalobce nejprve započetl uhrazené platby na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny. Smluvní pokuta, kterou žalobce požaduje uhradit byla sjednána v čl. 12 odst. [číslo], bod a) a b) ve smluvních podmínkách. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku včetně smluvní pokuty uhradila. Tato skutková zjištění soudu vyplývají z listinných důkazů předložených žalobcem, tj. ze smlouvy o revolvingovém úvěru, předžalobní výzvy, smluvních podmínek, oznámení o schválení úvěru, dokladu o výplatě úvěr, faktury [číslo] s [číslo] (tj. za smluvní pokuty), historii plateb a výpočtu jistiny. 7. Okresní soud učinil právní závěr, že žalovaná porušila závazkový vztah ze smlouvy o úvěru tím, že nevrátila poskytnuté finanční prostředky a nezaplatila dohodnutý úrok jako odměnu za poskytnutí peněz a ujednanou smluvní pokutu. 8. Protože dluh vznikl před účinností NOZ (nový občanský zákoník), jenž je v platnosti od 1. 1. 2014, budou se právní vztahy mezi účastníky řídit občanským a obchodním zákoníkem platnými do 31. 12. 2013 a vl. nařízením č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni vzniku nároku na úroky z prodlení viz ust. § 3028 odst. 3 NOZ a z § 19 odst. 1 vl. nařízení. č. 351/2013 Sb. 9. Právní vztahy mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, v platném znění, a to zejména ust. § 497 a násl. Dále se ve smyslu ust. § 273 obch. zák. řídí všeobecnými obchodními podmínkami, akceptovanými oběma stranami, a dále ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Výpočet dlužné částky se potom řídí ust. §330 odst. 2 obch. zák. 10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. 12. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 800 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení, když první tři úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) přiznal soud za podmínek § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 300 Kč, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony právní služby a za účast na soudním jednání soud přiznal 1 700 Kč, celkem tedy 2 600 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za výše uvedené první 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za účast na jednání soudu ve výši 300 Kč. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % DPH činí 672 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 4 672 Kč (včetně DPH). Lhůtu k plnění tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř..