9 C 212/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 31. 3. 2022 zaplacení částky 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje od 12. 10. 2015 do zaplacení. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba]) uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 9. 2015, na základě které se žalovaný zavázal vrátit zapůjčené peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok), a to do 11. 10. 2015. Žalovaný neplnil; nedoplatek na jistině činí 6 000 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena na žalobce. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba]) uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 9. 2015, na základě které se žalovaný zavázal vrátit zapůjčené peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to do 11. 10. 2015 (viz smlouva). Žalovaný neplnil; nedoplatek na jistině činí 6 000 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena na žalobce (viz smlouva o postoupení pohledávky). Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. občanského zákoníku / 2012) tím, že nevrátil v plné výši půjčené peníze a dohodnutý úrok. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit 6 000 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první obč. zák. / 1964). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku (srov. § 19 odst. 1 přechodného ustanovení zák. č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení, k němuž došlo v období do 31. 12. 2013, se posuzuje podle citovaného nařízení vlády). Žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta v části, ve které se žalobce domáhal zákonného úroku z prodlení za období od 12. 10. 2015 do 30. 3. 2022. Soud přihlédl, že věřitel s podáním žaloby vyčkával od roku 2015, kdy se pohledávka stala splatnou. Žalovaný jako dlužník se tedy mohl důvodně domnívat, že věřitel dluh po žalovaném již vymáhat nebude, tj. žalovaný nebude nucen hradit ani zákonný úrok z prodlení řadu let zpětně. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 400 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x předžalobní výzva k plnění, 1x sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 200 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 900 Kč DPH činí 189 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 1 489 Kč (včetně DPH).