10 C 138/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2023 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 77 342,48 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb ze smlouvy ke službě [anonymizováno] účet. V žalobě zejména uvedla, že žalovaný využil služeb v celkové výši 87 856,18 Kč, žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to ve výši 21 398,70 Kč, s ostatními platbami se dostal do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok též na poplatek z prodlení, jehož výše byla ve smlouvě ujednána. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobkyně uzavřela za použití prostředků komunikace na dálku dne 9. 8. 2021 s žalovaným smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, na základě níž byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] účet, podle které měl žalovaný možnost nakoupit zboží a služby až do schváleného kreditního rámce, který činil 25 000 Kč, následně 40 000 Kč. Žalobkyně s žalovaným dále uzavřela dne 19. 8. 2021 smlouvu o splátkovém limitu, dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který se zavázal splácet. Žalovaný na základě smluv využil služeb v celkové výši 87 856,18 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu. To vyplývá ze smlouvy ke službě [anonymizováno] účet, z vyúčtování a dále z dokladů o čerpání služeb i ze smlouvy o splátkovém limitu. Žalobkyně žalovanému poskytnuté služby vyúčtovala, a to za využití služeb částku 66 604,48 Kč a za poplatky z prodlení ve výši 10 738 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě. Výrokem I rozsudku soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný poskytnuté finanční prostředky za nákup zboží s odloženou splatností nevrátil. Poplatek z prodlení soud posoudil jako smluvní pokutu podle § 2048 a násl. o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupkyně žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Náklady žalobkyně jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 4 220 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 AT, dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, DPH ve výši 21 % a dále soudním poplatkem ve výši 3 094 Kč Celkem náklady řízení činí 19 501,60 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.