10 C 238/2021-111 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně podala dne 20. 8. 2021 žalobu na určení, že závěť zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], posledně bytem [adresa žalovaného], zemřelého dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), pořízená formou notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] je neplatná a dále určení, že je dědičkou po zůstaviteli dle závěti pořízené formou notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. V žalobě zejména uvedla, že v řízení o pozůstalosti bylo zjištěno, že zůstavitel postupně zanechal dvě pořízení pro případ smrti – závěť a prohlášení o vydědění ze dne [datum] a závěť a prohlášení o vydědění ze dne [datum]. Obě závěti byly pořízeny formou notářského zápisu sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V řízení o pozůstalosti vznesla žalobkyně námitku neplatnosti závěti z roku 2018, neboť v době sepsání této závěti nebyl zůstavitel ve stavu, ve kterém si plně uvědomoval následky svého jednání, a to z důvodu pokročilého stádia Alzheimerovy choroby a stařecké demence. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2021 č. j. 34 D 770/2020-85 byla žalobkyně odkázána k podání žaloby na určení, že je dědičkou zůstavitele podle závěti z roku 2007. Žalobkyně popsala zdravotní stav zůstavitele, který byl patrný z lékařských zpráv. Zůstavitel v době pořízení závěti v roce 2018 trpěl pokročilým stádiem Alzheimerovy nemoci a dále měl diagnostikovanou též stařeckou demenci. Jeho rozpoznávací schopnosti byly v důsledku choroby omezeny do té míry, že nerozeznával členy vlastní rodiny, neorientoval se v místě a čase a nebyl fyziologicky schopen rozpoznat důsledky svého jednání. Žalobkyně má proto za to, že závěť je absolutně neplatná, když zůstavitel nemohl být schopen posoudit následky tak složitého právního jednání, jako je sepis pořízení pro případ smrti. Ze všech těchto důvodů se domáhá určení neplatnosti závěti z roku 2018, určení, že je dědičkou podle závěti z roku 2007 a náhrady nákladů řízení. 2 Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Zejména uvedla, že ačkoliv zůstavitel v době pořízení druhé závěti v roce 2018 skutečně trpěl Alzheimerovou chorobou, nebyl v takovém stavu, aby nevnímal své okolí a zejména aby si nebyl vědom způsobu, jakým se k němu chová žalobkyně. Žalobkyně v průběhu dědického řízení tvrdila, že se o zůstavitele, svého otce, pravidelně a téměř na denní bázi starala. S tímto bohužel nelze v žádném případě souhlasit. Kontakt žalobkyně se zůstavitelem byl nestandardně řídký, pravidelně ho žalobkyně navštěvovala pouze při příležitosti narozenin, o Vánocích a případně ještě jednou v měsíci únoru, telefonický kontakt navazovala přibližně jednou měsíčně. Tato nízká četnost návštěv žalobkyně vedla zůstavitele k přesvědčení, že o něj již dcera nejeví řádný zájem a z toho důvodu přistoupil ke změně závěti. Žalobkyně svá tvrzení opírá o obecné definice a články, kterými se snaží prokázat zdravotní stav zůstavitele v době sepsání druhé závěti, přitom notář si v průběhu dědického řízení vyžádal stanovisko od Oblastní nemocnice [obec], tedy nemocnice, kde byl zůstavitel léčen, která na základě zdravotní dokumentace zůstavitele sdělila, že byl pořízení druhé závěti schopen. Nadto má žalovaná za to, že pokud by na tom byl zůstavitel tak špatně, jak se snaží předestřít žalobkyně, pak by jistě nebyl schopen dostavit se k notáři a sám před ním učinit závěť bez toho, aby si zmíněný notář povšiml, že takového právního jednání zůstavitel není schopen. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta a bylo jí přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 3 Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] komentoval zdravotní stav zůstavitele tak, že podle zdravotnické dokumentace trpěl zůstavitel mimo jiné blíže neurčenou demencí, opakovaně byla uváděna Alzheimerova nemoc, dále fronto-temporální a smíšená demence. V neurologické zprávě z dubna 2017 jsou popisovány progredující četné poruchy paměti včetně obtíží s vybavením některých členů rodiny a emoční labilita. Pacient v té době i v následujících letech užíval medikaci (memantin), která je indikována u pacientů se středně těžkou demencí. Při středně těžké demenci pacienti obvykle selhávají v základních kognitivních činnostech, jako jsou např. sčítání a odečítání jedno až dvojciferných čísel, zapamatování a vybavení malého počtu jednoduchých slov, správné určení aktuálního data nebo místa. V následujících letech docházelo k postupnému zhoršování stavu až na úroveň těžké demence s potřebou dohledu druhé osoby, později se ztrátou kontaktu s okolím a neschopností samostatného příjmu potravy. 4 Z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne 28. 4. 2017 soud zjistil, že dle manželky zůstavitel asi od roku 2013 má poruchy krátkodobé paměti, zapomíná, neví, kam si některé věci uložil, hledá je, nepamatuje si některé členy rodiny, méně se zajímá o okolní dění, méně se zapojuje do společenského hovoru, stav se postupně horší. Diagnostický souhrn – smíšená demence s progresí od roku 2013, akcentace emoční labilitou 10/16. 5 Ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne 20. 6. 2019 vyplynulo, že v této době již zůstavitel potřeboval pomoc i se základními úkony – při oblékání, hygieně, jídle. Bez spontánní aktivity během dne, problémy s vyjadřováním, moc nemluví, pouze jednotlivá slova, nedokončí větu, nevytvoří větu, nepoznává manželku. Diagnostický souhrn – Alzheimerova nemoc s demencí těžkého stupně na kognitivech, v čase progredující, nutnost dohledu druhé osoby. 6 Ze sdělení [anonymizováno] [příjmení] ze dne 11. 5. 2021 soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] z Oblastní nemocnice [obec] sdělila notáři, který vede pozůstalostní řízení po zůstaviteli, že z dostupné dokumentace [právnická osoba] o zdravotním stavu zůstavitele, vyplývá, že byl ke dni 15. 2. 2018 schopen právního jednání a pořídit závěť. 7 Z lékařských potvrzení [anonymizováno] [příjmení], praktického lékaře zůstavitele, bylo zjištěno, že tento lékař vystavoval v letech 2016, 2017 a 2018 zůstaviteli potvrzení o způsobilosti k řízení motorových vozidel, vždy s pozitivním výsledkem, tedy, že zůstavitel byl způsobilý řídit motorová vozidla. 8 Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], soud zjistil, že při vyšetření 18. 11. 2019 dle manželky nevěděl, kdo je, nepoznával ji, objektivní nález – pacient se středně těžkou poruchou kognice, ztížená komunikace, závěr – těžká forma demence. 9 Z dokladů z [anonymizována tři slova] soud zjistil, že zůstavitel si dne 21. 5. 2018 žádal o založení [anonymizováno] účtu, vytvořil podpisový vzor a podepsal dokument o jeho osobních údajích. 10 Ze SMS zpráv mezi žalobkyní a žalovanou v časovém období od 13. 9. 2017 do 6. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla s žalovanou v kontaktu, zajímala se o zdravotní stav zůstavitele, ze zpráv také vyplývá, že se účastnice domlouvaly na návštěvách, vídaly se, žalovaná také popisovala ve zprávách zdravotní stav zůstavitele, například ve zprávě ze dne 25. 5. 2018 žalovaná žalobkyni na dotaz, zda se nechtějí účastnit obřadu napsala, že děkuje za nabídku, ale taťka by to nezvládl – už celý týden není v pohodě. 11 Z výslechu [anonymizováno] [příjmení], která zůstavitele vyšetřovala na neurologii a zároveň se jedná o dceru žalované, soud zjistil, že podle jejího názoru byl zůstavitel schopen v únoru 2018 právně jednat, ačkoliv již v té době trpěl smíšenou demencí, jejíž příznaky se poprvé objevily někdy v roce 2014. Ke zhoršení jeho zdravotního stavu došlo až na podzim 2018 Nemoc se zpočátku projevovala problémy s krátkodobou pamětí, nemohl najít věci, případně nepoznal členy rodiny, které delší dobu neviděl. Užíval léky, které jsou určeny k léčbě středně těžké demence, neboť na léky na lehkou demenci špatně reagoval. Zůstavitel často mluvil o tom, že nechce, aby dcery měly celou chatu, že si přeje, aby část měla i maminka. Svědkyně dělala zůstaviteli test [právnická osoba], který je orientačním testem, na základě tohoto testu byla u zůstavitele zjištěna středně těžká demence. Tento test však není citlivý na rozhodovací schopnosti pacienta. Nález CT a zjištění těžké atrofie mozku může mít vliv na rozhodovací schopnosti pacienta, ale také nemusí, vypovídá o stavu mozku. Zůstavitel trpěl smíšenou demencí již v dubnu 2017. Svědkyně byla se zůstavitelem v častém kontaktu, neboť se jako rodina scházeli, často mluvil o tom, že chce sepsat závěť a věděl, oč se jedná, dále se bavili i o jiných různých věcech, zajímal se o děti svědkyně, o jejich studium, volný čas, probírali sport a bavili se i o tom, jak trávili volný čas s maminkou. Měli spolu blízký vztah. 12 Ze závěrů znaleckého posudku bylo zjištěno, že podle názoru znalce, který vycházel z obsahu spisu a veškeré zdravotnické dokumentace zůstavitele, trpěl zůstavitel v době podpisu závěti středně těžkou demencí nejspíše smíšeného typu při Alzheimerově chorobě, přičemž se jedná o trvalou chorobu, která ne