10 C 421/2020-225 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 94 950 Kč jakožto náhrady škody, kterou žalovaný jako zaměstnanec žalobkyni způsobil. Uvedla zejména, že žalovaný byl zaměstnán na pozici opravář hydraulických zařízení. Za dobu trvání pracovního poměru pracoval žalovaný na zakázce pro [právnická osoba] [příjmení], která byla přijata dne 20. 11. 2018 za účelem provedení opravy hydraulického válce zdvihu ramene lesního stroje Neuson jako zakázka [číslo] na přetěsnění. Po přetěsnění válce probíhalo jeho čištění, montáž a odzkoušení. Následně zákazník opravu reklamoval a při rozebrání bylo zjištěno, že ve válci byla nalezena část čistícího hadru, který byl použit při závěrečném čištění. Tlakem při práci na stroji byl tento hadr roztrhán a jeho části se dostaly do systému, kde ucpaly trysky, redukční ventily, proporcionální rozvaděče, škrtící ventily atd. Čištění tohoto stroje dle výkazu prací provedených na stroji prováděl právě žalovaný. Za účelem provedení reklamace byla žalobkyně nucena na stroji demontovat hydraulický systém a kompletně jej vyčistit. Za provedení opravy stroje v důsledku uplatněné reklamace uhradila žalobkyně celkem 145 674 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje náhradu škody v zákonné výši čtyřapůlnásobku jeho průměrné mzdy, přičemž jeho průměrná čistá mzda činila 21 100 Kč/měsíčn. Proto žalobkyně požaduje zaplacení 94 950 Kč a dále zákonné úroky z prodlení, neboť žalovaný částku neuhradil po výzvě žalobkyně. Žalovaný uplatněný úrok neuznal ani zčásti. Zejména uváděl, že nelze s jistotou určit příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Poukazoval na skutečnost, že se na předmětné opravě podílel i pan [jméno] [příjmení] a dílenský mistr pan [příjmení], který na ně dle jeho povinností měl dohlížet. Žalobkyně neprovedla žádné důkazy, žádné nezbytné šetření k prokázání škodní události, nesepsala bezprostředně po zjištění škody s žádným ze zaměstnanců, kteří se na opravě pístnice podíleli, záznam o škodní události, nezajistil potřebné důkazy k prokázání způsobu zavinění škodní události. Podle žalovaného nelze vyloučit, že se hadr dostal do stroje jindy než v souvislosti s touto opravou a také nelze prokázat, že opravu prováděl pouze žalovaný. Proto navrhoval zamítnutí žaloby. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně a že pracoval na opravě stroje v žalobě uvedeného jako opravář hydraulických zařízení, mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že čistý průměrný výdělek žalovaného činil 21 100 Kč/měsíčn. Ze zakázkového listu [číslo] soud zjistil, že na zakázce [příjmení] – [obec], byla provedena demontáž, očištění, přetěsnění, montáž a zkouška a na této práci se podíleli p. [celé jméno žalovaného] – žalovaný v rozsahu 3 hodin a p. [příjmení] v rozsahu 1 hodiny. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně na reklamaci lesního stroje vynaložila 131 720 Kč, přičemž tato částka se sestává z použitého materiálu a provedené práce. Z faktury [číslo] kterou vystavila [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] soud zjistil, že tato společnost žalobkyni vyčíslila cenu za čas odpracovaný u zákazníka, čas jízdy řidiče a jízdné za pojízdnou dílnu, celkem 16 884 Kč a z výkazu/vyúčtování práce č. [rok] [číslo] ze dne 20. 12. 2018 bylo zjištěno, že tyto práce byly provedeny na stroji Neuson v sídle žalobkyně. Z fotografií bylo zjištěno, že se v těle válce nacházel kus čistícího hadru. Z dokumentu – uplatnění nároku na náhradu škody soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vůči žalovanému uplatnila nárok na náhradu škody, v tomto dopise zároveň popsala, jak byla škoda způsobena, jak dospěla k závěru, že čištění provedl právě žalovaný, dále ho seznámila s tím, jaké úkony byly za účelem reklamace provedeny a jaké prostředky byly vynaloženy. K důkazu byl sdělen též obsah policejního spisu a byl zejména zdůrazněn závěr vyrozumění ze dne 26. 8. 2020 o uložení podání bez dalšího opatření, když policejní orgán dospěl k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin. Účastníci byli vyzváni k označení konkrétních listin spisu a jejich části, jichž se dovolávají k prokázání svých tvrzení. Žádné konkrétní listiny však neoznačili. Dále byl proveden důkaz znaleckým posudkem, který předložil žalovaný. Znalecký posudek byl přečten jako listinný důkaz, neboť neměl všechny zákonem požadované náležitosti a neobsahoval doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Proto byl zamítnut návrh žalovaného na výslech znalce. Co se týká závěrů znalce, pak soud má za to, že se znalec ve svém posudku zabýval právními otázkami a neřešil žádnou odbornou otázku. Proto v rámci hodnocení důkazů soud uzavřel, že tímto znaleckým posudkem nebyly prokazovány žádné pro řízení významné skutečnosti. Znalec v posudku uzavírá, že pro určení zaměstnance, který způsobil žalobkyni škodu, nebylo přihlédnuto ke všem okolnostem – spoluúčast několika osob na opravě hydraulického válce, chybějící kontrola provedené opravy vedoucími pracovníky, nebyl prokázán původ textilií, provedení opravy nebylo odběratelem ověřeno před montáží, dále znalec uzavřel, že pro stanovení výše náhrady škody nebyly splněny předepsané náležitosti, když zaměstnavatel neprovedl vlastní šetření po zjištění škody, zaměstnavatel neoznámil výši škody, neprojednal ji se zaměstnancem a škoda nebyla prokázána. Toto podle názoru soudu nejsou otázky, kterými by se měl a mohl znalec zabývat, právní hodnocení provádí soud, nikoli znalec. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že on převzal zakázku od pana [příjmení], zapsal ji do knihy a přidělil ji žalovanému. Protože ten den se přišel o práci ucházet pan [příjmení], poslal ho k žalovanému, aby se podíval, jak se to rozebírá. Když to žalovaný kompletoval, tak u toho už pan [příjmení] nebyl přítomen, on sám pomáhal žalovanému s kompletací, neboť k tomu bylo potřeba vyvinout tlak. Přišel tedy k žalovanému, který to držel, on vzal kladivo a několikrát do toho uhodil, aby to těsnění zalezlo dovnitř. Poté se pístnice vyzkoušela, zavolal zákazníkovi, který si pro ni přijel, asi po týdnu opravu reklamoval. Po rozdělání bylo zjištěno, že se tam nachází kus hadru. On sám si hadru všimnout nemohl, neboť žalovaný již měl pístnici nasunutou, po zaměstnancích práci nekontroluje, za práci si zodpovídá každý zaměstnanec sám. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se byl v den, kdy byly započaty práce na zakázce podívat na dílně, protože zrovna hledal práci a pan [příjmení] ho poslal podívat se, jak to u nich chodí. U žalovaného se díval, jak se rozebírá pístnice a čistil hlavu, u kompletace pak už nebyl, byl se dívat zase na jiném úseku. Z účastnického výslechu [jméno] [příjmení], který je jednatelem žalobkyně, soud zjistil, že prováděli opravu válce, po čištění tam zůstal kus hadru, což bylo zjištěno po rozebrání, ke kterému došlo na základě reklamace. Následně bylo zjištěno, že se hadr dostal i dál do hydraulického systému, a stroj musel být rozebrán a vše muselo být důkladně vyčištěno. Na rozebrání se podílela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která má i diagnostiku. Na čištění válce se používá hadr namotaný na násadě. Žalovaný své povinnosti porušil, neboť nezkontroloval ten válec a nezjistil tedy, že tam něco zůstalo. Žalovaný toto věděl, neboť již ve firmě pracoval delší dobu a byl proškolený. S žalovaným vedení probralo, že se toto stalo, žalovaný věřil, že bude škoda uhrazena pojišťovnou, ale byl informován, že pokud ne, tak bude povinen škodu zaplatit on, nabídli mu také možnost, že ve firmě zůstane další 2 roky. Ze zakázkového listu ze dne 18. 12. 2018 plyne, že při reklamaci zakázky [příjmení], byl přítomen i žalovaný, který na reklamaci též vykonával nějaké práce v rozsahu 6,5 hodin. Z dalších zakázkových listů bylo zjištěno, kolik práce a kdo vykonával na reklamačních pracích, tedy na čištění a opravě stroje zákazníka [příjmení]. Předloženými fakturami pak bylo prokázáno, že při složitějších opravách je účtována hodinová sazba za práci ve výši 690 Kč. Ze záznamu o prohlídce na stroji nebo strojním zařízení bylo zjištěno, že pojistná událost – reklamace z důvodu poškození stroje, byla uplatněna u pojišťovny a byla provedena prohlídka stroje a byla pořízena další fotodokumentace, ze které je patrno, že ze stroje byly vytaženy rozcupované kusy nějakého hadru. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracoval na zakázce pro pana [příjmení], při práci mu pomáhal pan [jméno] [příjmení], který prováděl konečné čištění, po kterém zůstal ve válci kus hadru. On mezitím držel tyč, která se pak nasunuje do válce, následně přišel pan [příjmení], který to tam potom natloukal. Na zakázce tedy pracovali celkem tři, přičemž odpovědnost by podle jeho názoru měl nést pan [příjmení], který je mistrem a který by měl práci po zaměstnancích kontrolovat. O škodě s ním nikdo nehovořil, pouze věděl o tom, že tam ta reklamace byla, zároveň uvedl, že mu bylo řečeno, že si to s ním ještě vyřídí. Po skutkové stránce so