10 C 84/2023-23 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 49 500 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela s původní věřitelkou – [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované úvěr do výše úvěrového limitu 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Žalovaná se zavázala platit věřitelce úrok z úvěru ve výši 16,90 % ročně, úrok byl počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaná byla dále povinna platit poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaná měla úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr řádně nesplácela, a původní věřitelka tak s účinností k 26. 1. 2022 úvěr zesplatnila. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Pohledávka byla postoupena v celkové výši 49 500 Kč. Žalovaná od zesplatnění ničeho nezaplatila a dluh neuhradila ani po předžalobní upomínce. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitelka, poskytla žalované úvěr do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na základě této smlouvy vybrala žalovaná dne 7. 9. 2021 částku 49 500 Kč. Z rozhodnutí o zesplatnění bylo zjištěno, že původní věřitelka úvěr zesplatnila ke dni 26. 1. 2022, neboť úvěr nebyl řádně hrazen, ani po upomínce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitelka postoupila pohledávku na žalobkyni. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Ze smlouvy a výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru, avšak žalovaná porušila svou povinnost vrátit věřitelce řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků a úroku, když se dostala do prodlení a dluh nesplácela. Postoupení pohledávek ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni posoudil soud dle § 1879 a násl. o. z. O úroku soud rozhodl v souladu s § 168 odst. 1 ve spojení s § 122 odst. 4 z. s. ú. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“), když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobkyně jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 500 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 AT, dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, DPH ve výši 21 % a dále soudním poplatkem ve výši 1 980 Kč Celkem náklady řízení činí 4 158 Kč, k jejichž zaplacení byla žalovaná zavázána v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.