12 C 256/2022-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že motorové vozidlo [registrační značka] bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy 123 dnů. Při zjišťování údajů o vozidlech, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Postup upravuje § 15 odst. 1 až 3 zákona tak, že údaje, které jsou předávány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobci elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobce takto zjistil, že vozidlo je zapsáno v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazené z provozu, jako zaniklé nebo jako vyvezené do jiného státu. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona. Žalovaný je proto ve smyslu § 24c odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku. Celková výše příspěvku sestávala ze základu příspěvku, kdy ve smyslu přílohy k zákonu se jedná o automobil, v jehož případě činí denní sazba 86 Kč. Při uvedených dnech, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, tedy činí základ 10 578 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Totožné motorové vozidlo bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, tedy 121 dnů. Při uvedených dnech, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, tedy činí základ 10 406 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Podle § 24c odst. 1 věta první zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V daném případě je splněn postup stanovený v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona Ministerstvo dopravy porovnalo údaje od pojišťoven s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Žalobci sdělilo, že vozidlo je zapsané v registru silničních vozidel jako vlastněné žalovaným, nebylo vyřazeno z provozu jako zaniklé nebo jako vyvezené do jiného státu, což žalobce doložil. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek a náklady na jeho uplatnění (§ 24c odst. 1, 2 zákona). Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá § 1970 odst. 2 o. z. a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení zcela uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů. Náklady řízení úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek 864 Kč podle zákona o soudních poplatcích (položka 1a písm. a/ sazebníku soudních poplatků), po 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, s tím související 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH z těchto částek (§ 14b vyhl. č. 177/1996Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů).