15 C 54/2023-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 487,74 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě Příkazní smlouvy č. 2010 [číslo] ze dne 19. 8. 2010 jej Statutární město Hradec Králové zmocnilo k tomu, aby vlastním jménem vymáhal po dlužnících města pohledávky města související s nájmem. Dále tvrdil, že žalovaný od 1. 5. 2022 do 31. 8. 2022 užíval bez právního důvodu ubytovací jednotku [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa]. Žalovanou částku tvoří bezdůvodné obohacení za užívání bytu za období květen 2022 až srpen 2022, které odpovídá částce, kterou by žalovaný zaplatil na nájmu a službách spojených s užíváním bytu, kdyby nájem neskončil a řádně dál pokračoval. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je důvodná. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z příkazní smlouvy č. 2010 [číslo] uzavřené mezi ním a Statutárním městem Hradec Králové (viz příkazní smlouva založena u podepsaného soudu pod sp. zn. 35Spr 1920/2010). Soud zjistil skutkový stav, podle kterého žalobce se žalovaným uzavřeli dne 3. 3. 2021 Smlouvu o ubytování [číslo] ve znění dodatků [číslo] – 5, na základě které žalovaný užíval ubytovací jednotku č. [číslo] v domě [adresa] na adrese [ulice] v [obec], a za to se zavázal zaplatit pronajímateli – [anonymizováno] městu [obec] – za každý měsíc užívání nájemné ve výši 75 Kč bez DPH na metr čtverečný ubytovací jednotky a vedle toho zálohy za poskytnuté služby ve výši dle evidenčního listu. Trvání smluvního vztahu bylo sjednáno na dobu určitou do 30. 4. 2022 (viz Smlouva o ubytování a pět dodatků k ní přiložených k žalobě). Žalovaný od 1. 5. 2022 do 31. 8. 2022 užíval ubytovací jednotku bez právního důvodu. Je proto povinen ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vydat bezdůvodné obohacení, kterého se mu takto dostalo, a to ve výši obvyklé ceny nájemného a služeb spojených s užíváním předmětu nájmu ve vztahu k předmětnému bytu a období. Obvyklá cena nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu v předmětném období činí 4 889 Kč; soud ji odvodil od evidenčního listu, neboť její zjištění prostřednictvím znaleckého posudku by s ohledem na hodnotu sporu a rovněž s ohledem na to, že tvrzenou výši bezdůvodného obohacení žalovaný nijak nezpochybnil, procesně neekonomické; soud proto na věc aplikoval ustanovení § 136 o.s.ř.. Žalobce žádal takto za měsíc květen 2022 přiznat částku 916 Kč, za měsíc červen 2022 částku 2 747 Kč, za měsíc červenec 2022 částku 4 889 Kč a za měsíc srpen částku 4 889 Kč. Dále soud zjistil, že s ohledem na neplacení nájemného a služeb spojených s užíváním ubytovací jednotky musel žalobce jednotku nechat vyklidit. V souvislosti s vyklizením jednotky vynaložil žalobce náklady ve výši 4 000 Kč (viz faktura č. PS22104497 přiložená k žalobě), za výmalbu a úklid vynaložil 11 887,04 Kč vč. DPH (viz faktura č. PS22104497 přiložená k žalobě) a za dodávku a montáž poškozených vstupních dveří 9 159,70 Kč (viz faktura č. PS22104498 přiložená k žalobě). Tyto náklady je žalovaný povinen žalobci nahradit jako vzniklou škodu podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil ani neprokázal, že by jinak zanikl, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o kterém bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 151 odst. 3, vyhlášku č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobce má právo na náhradu za dva úkony po 100 Kč (sepsání předžalobní výzvy, sepsání návrhu na zahájení řízení). Dále má právo na nahrazení zaplaceného soudného poplatku ve výši 1 540Kč (§ 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích) Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobce 1 740 Kč a tuto částku mu jako jejich náhradu soud vůči žalovanému přiznal (výrok II.). Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.