17 C 232/2023-30 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 7. 2023 domáhal vůči žalovanému určení, že vlastníkem vozidla tovární značky Nissan Almera Tino, [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], je od 5. 8. 2021 právě žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 8. 2021 prodal osobní automobil žalovanému za částku 9 000 Kč a v souvislosti s tím žalovanému předal plnou moc k přepisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel a další doklady včetně velkého technického průkazu. Žalovaný přepis vozidla neprovedl, a z tohoto důvodu byl žalobce jako zapsaný vlastník opakovaně projednáván správními orgány v řízení o přestupcích. Žalobce mj. zaplatil částku 500 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích (nepovolené stání na parkovišti bez parkovací karty nebo parkovacího poplatku) a dále mu byla uložena pokuta 2 000 Kč za přestupek dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. K návrhu žalobce bylo zahájené správní řízení o změně zápisu vlastníka vozidla zastaveno, neboť žalobce neměl k dispozici doklady požadované výzvou správního orgánu. Tím žalobce dokládá svůj právní zájem na jím požadovaném určení. 2. Žalovaný se přes poučení a výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také „o. s. ř.“). Na základě listinných důkazů učinil soud následující právně významná zjištění: 4. Z kopie technického průkazu soud zjistil, že žalobce byl od 18. 12. 2017 zapsán jako držitel vozidla se státní poznávací značkou [anonymizováno] [číslo]. Z listiny označené jako„ kupní smlouva“ soud zjistil, že žalobce v postavení prodávajícího prodal dne 5. 8. 2021 žalovanému v postavení kupujícího vozidlo tov. zn. Nissan Almera Tino, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a to za kupní cenu ve výši 9 000 Kč. 5. Z výzvy [stát. instituce], odbor správních agend, oddělení deliktů provozovatele vozidla, ze dne 28. 11. 2022, [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že žalobce byl výzvou adresovanou provozovateli vozidla [registrační značka] dle § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, vyzván k tomu, aby uhradil 500 Kč v návaznosti na oznámení Městské policie [obec] o přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k ) ve spojení s § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., kterého se měl dopustit nezjištěný řidič tohoto vozidla. 6. Z výzvy [stát. instituce], odboru přestupků, ze dne 2. 12. 2022, soud zjistil, že žalobce byl předvolán k podání vysvětlení k prověření oznámení týkajícího se možného přestupku ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, a to v souvislosti s jednáním, kdy bylo při silniční kontrole vozidla [registrační značka] ze dne 7. 11. 2022 zjištěno, že není sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. 7. Z usnesení [stát. instituce], odboru dopravy, silničního hospodářství a správních agend, ze dne 28. 3. 2023, č. j. [spisová značka] [spisová značka], soud zjistil, že k žádosti žalobce bylo zahájeno řízení ve věci zápisu změny v registru silničních vozidel spočívající v zápisu žalovaného jako nového vlastníka vozidla [registrační značka]. Řízení bylo zastaveno z důvodu neodstranění podstatných vad žádosti (nebyl předložen mj. doklad o pojištění vozidla, osvědčení o registraci vozidla a technický průkaz). 8. Z příkazu [stát. instituce], odboru dopravy, ze dne 6. 3. 2023, [anonymizováno] [obec] [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným přestupkem dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterého se dopustil tím, že nepožádal o zápis změny vlastníka silničního vozidla [registrační značka] v registru silničních vozidel do 10 pracovních dní od prodeji vozidla. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 1. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného ke splnění jeho povinnosti k provedení přepisu v příslušném registru vozidel a upozornil ho, že v opačném případě bude podána žaloba na určení vlastnictví. Hmotněprávní poměry účastníků řízení posoudil soud následovně: <i>10. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), platí, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.</i> <i>11. Podle § 2079 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> 12. Okresní soud konstatuje, že občanský zákoník vedle konsenzuálního principu převodu práva, vtěleného do výše citovaného ust. § 1099 o. z., upravuje i princip tradiční. K účinku převodu vlastnického práva dle tradičního principu je třeba splnit další podmínku – tzv. modus (např. předání věci, resp. zápis do veřejného seznamu). Dále je třeba uvést, že registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy. Nejde o veřejný seznam a zápis do rejstříku silničních vozidel tedy není podmínkou pro vznik (a trvání) vlastnického práva. Ustanovení § 1102 o. z. se tak v tomto případě neuplatní. 13. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce se s žalovaným dohodl na prodeji vozidla (dostatečně určitě specifikovaného) za vzájemně sjednanou kupní cenu, přičemž svou vůli navenek vyjádřili v písemné kupní smlouvě, podepsané oběma stranami dne 5. 8. 2021. S ohledem na výše uvedené se tedy žalovaný stal vlastníkem věci – osobního automobilu zn. Nissan Almera Tino, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] – již k okamžiku uzavření smlouvy, tj. dne 5. 8. 2021. <i>14. Dle § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 15. Při posuzování žaloby měl soud na zřeteli, že zvláštní podmínkou úspěšnosti žaloby na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. je tvrzení naléhavého právního zájmu na požadovaném soudním určení. Soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura 3/1997 pod č. 21). 16. Žalobce v řízení tvrdil a prokázal, že je opakovaně účastníkem správních řízení, neboť stav evidovaný v registru silničních vozidel, pokud jde o vlastnictví vozidla, neodpovídá skutečnému (právnímu) stavu. Žalobce je jakožto„ zapsaný“ vlastník vozidla nadále subjektem povinností vyplývajících např. ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (§ 125f – přestupky provozovatele vozidla s objektivní odpovědností) či zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (§ 16 odst. 1 zákona), a to přes to, že vlastníkem předmětného vozidla je od 5. 8. 2021 žalovaný. Žalobce se prokazatelně domáhal zápisu změny vlastníka silničního vozidla postupem dle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., avšak řízení bylo – s ohledem na absenci dokladů k vozidlu – zastaveno. 17. Lze uzavřít, že se žalobci podařilo prokázat naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení. Z učiněných zjištění totiž vyplývá, že právní sféru žalobce negativně ovlivňuje nesoulad mezi stavem zapsaných v registru silničních vozidel a skutečným právním stavem věci, v jehož důsledku je žalobce vystaven především riziku ukládání pokut za přestupky provozovatele vozidla, aniž by měl možnost toto riziko jakkoli reálně vyloučit. Soud je toho názoru, že deklaratorní výrok ve znění, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla od 5. 8. 2021, je způsobilý nastolit jistotu ohledně toho, kdo je skutečným vlastníkem, a tím i pro futuro přispět k rychlejší a efektivnější realizaci práv a povinností v oblasti správního dozoru. Na základě výše uvedených skutkových a právních závěrů proto soud žalobě jako celku vyhověl (výrok I.). 18. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení byl zcela úspěšný žalobce. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna zástupce žalobce, jejíž výši určil soud postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Podle § 9 odst. 3 písm. a) AT činí odměna za jeden úkon právní služby částku 2 500 Kč. Zástupce žalobce učinil v řízení tyto úkony právní sl