21 C 119/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 221 442,42 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 18. 9. 2020. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 12,5 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 542,20 Kč měsíčně, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 9. 2020. To vyplývá ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ve spojení s výpisem z účtu. Žalovaný úvěr čerpal, avšak dluh řádně a včas nesplácel. To vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Žalobce proto v souladu s odst. 13 a 14 produktových podmínek žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný a žalovanému tuto skutečnost oznámil. To vyplývá ze smlouvy ve spojení s oznámením ze dne 20. 8. 2022. Žalovaný dluží žalobci na jistině částku 218 000,67 Kč a na poplatcích částku 3 441,75 Kč, celkem tedy 221 442,42 Kč, dále na smluvním úroku za období od 18. 9. 2020 do 18. 8. 2022 částku 9 310,33 Kč, na úrocích z prodlení od 19. 8. 2022 do 31. 3. 2023 částku 15 602,1 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 3. 4. 2023 ve spojení s podacím archem. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, jenž je v účinnosti od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), a to ustanovením § 2395 a násl. o.z. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr vyplývá z § 2399 o.z. Ujednání o úroku a poplatcích bylo posouzeno dle § 2395 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru a sazebníkem. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 9 220 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí věci, podání žaloby), dále jeden úkon ve výši jedné poloviny v částce 4 610 Kč (předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 8 858 Kč. Soud přiznal za předžalobní výzvu odměnu ve výši ½ odpovídající jednoduché výzvě k plnění, neboť žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení již samotným žalobcem, pokud tedy zástupce žalobce vůči žalovanému činil opětovnou výzvu se skutkovým a právním rozborem, šlo o úkon neúčelný. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu třídenní.