21 C 149/2023-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako dluhu ze Smlouvy o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] uzavřené dne 28. 10. 2021. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dne 28. 10. 2021 uzavřel se žalobcem Smlouvu o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet], na základě které byl žalovanému poskytnut účelový úvěr ve výši 100 000 Kč za účelem změny a údržby domu, žalovaný se zavázal hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 558 Kč do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 4,45 % ročně. To vyplývá ze smlouvy o úvěru ve spojení s výpisem z účtu. Žalovaný svůj závazek nedodržel, dostal se do prodlení, když neuhradil žádnou splátku za měsíce duben, květen a červen 2022, a to ani po výzvě ze dne 10. 7. 2022. To vyplývá z výpisu z účtu ve spojení s upomínkou. Žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 2. 9. 2022. To vyplývá z oznámení o zesplatnění. Žalovaný tak žalobci dluží částku 96 034,21 Kč na jistině, částku 2 748 Kč na poplatcích a částku 341,70 Kč na smluvní pokutě, dále žalovaný žalobci dluží na úroku za období od 3. 11. 2022 do 30. 5. 2023 částku 2 475,39 Kč a na úroku z prodlení za období od 14. 10. 2022 do 30. 5. 2023 částku 9 137,30 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 5. 6. 2023. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným je třeba posoudit dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) upravujících smlouvu o úvěru. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr s úrokem vyplývá z § 2399 o.z. O povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 341,70 Kč za prodlení s úhradou dluhu bylo rozhodnuto v souladu s § 2048 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), dále za 1 úkon po 2 550 Kč dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. h) (výzva k plnění), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále soudním poplatkem ve výši 3 966 Kč. Soud za výzvu advokáta přiznal odměnu v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. h/ citované vyhlášky, neboť žalovaného k zaplacení vyzýval sám žalobce, okolnostem případu tak zcela vyhovovalo zaslání jen jednoduché výzvy k plnění. Pokud zástupce žalobce činil vůči žalovanému předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, šlo o úkon zbytečný a neúčelný, soud proto žalobci přiznal právo na odměnu odpovídající jednoduché výzvě k plnění. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.