21 C 55/2023-19 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 705 Kč představující dlužné smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru. Dle žalobních tvrzení účastníci uzavřeli smlouvu ze dne 13. 10. 2020 (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že dne 27. 10. 2020 převedl částku ve výši 27 500 Kč na účet určený žalovaným. [příjmení] peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný měl na základě uvedené smlouvy vrátit žalobci jistinu společně s úroky v celkové výši 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 11. 2020. Žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, proto žalobce úvěr ke dni 23. 7. 2021 zesplatnil a následně podal vůči žalovanému žalobu, přičemž ve věci byl vydán rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové dne 6. 1. 2022, č.j. 17 C 327/2021-33, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2022. V exekučním řízení se žalobce domohl částky 28 343 Kč, která byla uhrazena dne 20. 10. 2022. Předmětem této žaloby jsou smluvní pokuty za období, které nebylo předmětem rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 327/2021. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy za období od 2. 9. 2021 do 20. 10. 2022 a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy za období od 2. 9. 2021 do 20. 10. 2022 (výpočet vyplývá z výpočtu pokuty v závislosti na úhradě). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel se žalobcem dne 13. 10. 2020 Smlouvu, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že dne 27. 10. 2020 převedl bezhotovostním způsobem částku 27 500 Kč na bankovní účet žalovaného a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru. Dle Smlouvy byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč a dále uhradit úrok ve výši 21,05 % ročně, a to prostřednictvím pravidelných 40 měsíčních splátek ve výši 1 050 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. To vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek a 2x potvrzení o provedení platby. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v době po jeho zesplatnění. To vyplývá z čl. IV. bod 2. písm. b) Smlouvy. Dále byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek úvěru. To vyplývá z čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, proto žalobce úvěr ke dni 23. 7. 2021 v souladu s čl. IV bodem 1. smlouvy zesplatnil a podal žalobu ke zdejšímu soudu, který pravomocně rozhodl. To vyplývá z oznámení o zesplatnění, platební historie a rozsudku Okresního soudu v Hradci králové ze dne 6. 1. 2022, č.j. 17 C 327/2021-33, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2022. Uvedeným rozsudkem soud přiznal žalobci částku 28 343 Kč, která se skládá z neuhrazených splátek předepsaných do doby zesplatnění ve výši 3 400 Kč a z neuhrazeného zbytku jistiny úvěru ve výši 24 943 Kč, dále smluvní pokutu v souhrnné výši 4 127 Kč, kdy v části 2 994 Kč (6 x 499) jde o smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a v části 1 133 Kč jde o smluvní pokutu za prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění vyčíslenou za období od 24. 7. 2021 do 1. 9. 2021, a dále částku 300 Kč za odeslané upomínky (čl. IV. bod 4. Smlouvy – sazebník), dohromady tedy 32 770 Kč. Žalobce po žalovaném pravomocně přiznaný nárok vymáhal, přičemž mu byl prostřednictvím exekučního řízení uhrazen dne 20. 10. 2022. To vyplývá z výpisu z účtu). Žalobce upomínkou ze dne 16. 11. 2022 vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. To vyplývá z předžalobní upomínky. 6. Žaloba je částečně důvodná. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání Smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) ve spojení s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.). V řízení bylo prokázáno, že závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy ve smyslu ust. § 2395 o.z. Žalobce své povinnosti z úvěrové smlouvy splnil, když žalovanému poskytl peněžité prostředky dle smluvního ujednání, avšak žalovaný nedostál svých povinností, když úvěr, tj. jistinu a úroky, řádně nehradil. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na úhradu sjednaných smluvních pokut ve smyslu ust. § 2048 o.z. a § 122 ZoSÚ, ve spojení s čl. IV. bod 2. písm. a), b) Smlouvy. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda již nebylo o nároku žalobce na smluvní pokuty rozhodnuto. Předmětem nalézacího řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 327/2021 byly smluvní pokuty uplatňované za prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních splátek do doby zesplatnění (6 x 499 Kč) a smluvní pokuty uplatňované za prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění v období od 24. 7. 2021 do 1. 9. 2021. V této věci žalobce uplatnil smluvní pokuty od 2. 9. 2021 do doby úhrady, proto zde není dána překážka věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a soud může rozhodnout. Dle ustanovení § 122 odst. 3 ZoSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Soud postupem dle § 122 odst. 3 ZoSÚ vycházel z výše skutečně poskytnutého úvěru, tj. bez zahrnutí provize, ve výši 27 500 Kč, z čehož polovina činí 13 750 Kč. Žalobce se dosud na smluvních pokutách domohl částky 4 127 Kč, v souladu s § 122 odst. 3 ZoSÚ mu tak může být přiznáno pouze 9 623 Kč. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení smluvní pokuty je důvodný pouze do částky 9 623 Kč, proto jeho návrhu částečně vyhověl (viz výrok I. rozsudku). 8. Jelikož žalobou byla uplatněna částka 11 705 Kč, ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta (11 705 – 9 623 = 2 082 Kč). 9. O nákladech řízení soud rozhodl z úřední povinnosti výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř, tj. jejich poměrným rozdělením, když žalobce měl ve věci úspěch jen částečný. Žalobce byl úspěšný co do částky 9 623 Kč (82 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 2 082 Kč (18 %). Žalobce má proto právo na úhradu 64 % (88 minus 18) nákladů řízení. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/úkon (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby), za hotové výdaje podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky ke 3 úkonům právní služby ve výši 100 Kč úkon a 21 % DPH Kč ve výši 252 Kč Celkem tak náklady žalobce 2 252 Kč, z čehož 64 % činí 1 441 Kč, které soud žalovanému uložil zaplatit v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.