38 C 168/2022-28 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 631,01 Kč jako dluhu ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi účastníky dne 25. 11. 2019. Žalobce zřídil pro žalovaného účet č. [bankovní účet] a zavázal se poskytnout pro žalovaného kontokorentní úvěr [anonymizováno] do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost tím, že překročil povolenou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobce prohlásil úvěr za splatný k 16.11.2021 a žalovaný dluží žalobci na jistině částku 20 831,01 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800,00 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26.05.2022 ve výši 853,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky 20 831,01 Kč od 27.05.2022 do zaplacení. Na předžalobní výzvu žalobce žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr se sjednaným rámcem 15 000 Kč, číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Žalovaný kontokorent úvěr přečerpal a žalobce úvěr zesplatnil k 16. 1. 2021. K datu zesplatnění úvěru žalovaný dlužil žalobci 22 631, 01 Kč včetně úroků a poplatků. To vyplývá ze smlouvy o bankovních produktech a službách ve spojení se zvláštním ujednáním ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno], z výpisu z úvěrového účtu a oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2022 ve spojení s podacím archem. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, jenž je v účinnosti od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), a to ustanovením § 2395 a násl. o.z. a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr vyplývá z § 2399 o.z. Ujednání o úroku a poplatcích bylo posouzeno dle § 2 395 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru a sazebníkem. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 906 Kč Celkem tvoří náklady v řízení úspěšného žalobce částku 2 358 Kč. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu třídenní.