8 C 152/2023-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 2. 2023 domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce – [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] – uzavřel se žalovanou dne 29. 6. 2021, ve znění dodatku ze dne 7. 7. 2021, smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které poskytl žalované úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaná však byla v prodlení s hrazením splátek a právní předchůdce žalobce proto v souladu s čl. 7 písm. a) a čl. 7 písm. b) smlouvy rozhodl o zesplatnění úvěru ke dni 25. 2. 2022 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka s účinností ke dni 1. 7. 2022 postoupena žalobci. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z předložených listinných důkazů – smlouvy o revolvingovém úvěru, dodatku ke smlouvě, výpisu transakcí úvěrového účtu č. [bankovní účet], rozhodnutí o okamžité splatnosti, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a předžalobní výzvy – učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovaná uzavřeli dne 29. 6. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 25 000 Kč, a to s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Žalovaná se zavázala hradit úvěr a úrok ve výši 16,90 % p. a. pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 750 Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru, uzavřeným smluvními stranami dne 7. 7. 2021, byl navýšen úvěrový limit na částku 50 000 Kč. Žalovaná se dodatkem zavázala k úhradě měsíčních splátek ve výši 1 500 Kč. Žalovaná úvěr dle podmínek smlouvy čerpala, avšak dostala se do prodlení s hrazením splátek v termínu splatnosti. Právní předchůdce žalobce proto v souladu s čl. 7 smlouvy rozhodl o okamžité splatnosti úvěru ke dni 25. 2. 2022, přičemž k tomuto datu činil dluh na jistině částku 47 206,23 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 6. 2022 byla pohledávka s účinností ke dni 1. 7. 2022 postoupena žalobci. Před podáním žaloby odeslal žalobce žalované výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Při hmotněprávním posouzení věci vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Závazkový vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce své povinnosti z úvěrové smlouvy splnil, když umožnil žalované čerpat úvěr, avšak žalovaná nedostála svých povinností, když úvěr řádně neuhradila a nezaplatila úroky. O postoupení pohledávky na žalobce rozhodl soud dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dluh zaplatila. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I tohoto rozsudku žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství, které představuje úrok ve výši stanovené dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., tj. výši 11,75 % ročně, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, a to vždy z dlužné částky za dobu od 26. 2. 2022 do zaplacení. O nákladech řízení (výrok II) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 889 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 bod 3 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 1 500 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění – odměna advokáta proto dosahuje částky 1 500 Kč (tj. 500 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce na zastoupení advokátem tak dosahují výše 2 178 Kč, ke kterým je třeba připočíst soudní poplatek ve výši 1 889 Kč. Celkové náklady řízení činí 4 067 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I, II rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.