8 C 239/2023-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení částky 14 530,01 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 29. 4. 2020, [číslo] na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 7 730 Kč, tj. celkem 16 730 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaný plnil pouze částečně; nedoplatek činí 14 530,01 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že právní předchůdce žalobkyně (tj. [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 29. 4. 2020, [číslo] na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a zaplatit odměnu (úrok) ve výši 7 730 Kč, tj. celkem 6 730 Kč ve 14 měsíčních splátkách (viz smlouva). Žalovaný plnil pouze částečně, když poslední splátka byla uhrazena dne 18. 1. 2021 ve výši 1 200 Kč. Nedoplatek činí 14 530,01 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (viz smlouva o postoupení pohledávky). Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v souladu s uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru, avšak žalovaný porušil svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když na úvěr plnil jen v částečném rozsahu. Postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z původní věřitelky na žalobkyni posoudil soud dle § 1879 a násl. o. z. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroků z prodlení. S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. O nákladech řízení soud rozhodl dle §142 o. s. ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalobkyně, proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobci k rukám jeho zástupce. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.