8 C 319/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 2. 7. 2019, na základě které se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a zaplatit dohodnuté úroky. Předmětem žaloby je pouze zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobce. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedené v žalobě. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 2. 7. 2019, na základě které se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a zaplatit dohodnuté úroky ve výši 120%, a to do 6. 7. 2022 (viz smlouva). Finanční prostředky byly žalované převedeny na jí označený účet č. [bankovní účet] pod var. symbolem [číslo] (viz potvrzení o provedené platbě). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná svému závazku dostála. Dlužná částka činí 20 000 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobce (viz smlouva o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu. Okresní soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku) tím, že nevrátil poskytnuté finanční prostředky, nezaplatil dohodnutý úrok jako odměnu za poskytnutí peněz a smluvní pokutu za prodlení. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč.