8 C 423/2022-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 577 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 1. 2021 do 30. 3. 2021 k vozidlu sjednáno povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 5 785 Kč (tj. 89 dní x 65 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. Dále žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 6 492 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný na žalovaného jako vlastníka/provozovatele, neměl ode dne 19. 1. 2021 do 31. 3. 2021 k vozidlu sjednáno povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 6 192 Kč (tj. 72dní x 86 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v registru silničních vozidel evidován jako vlastník/provozovatel osobního vozidla reg. značky [anonymizována dvě slova] [číslo] v období ode dne 1. 1. 2021 do 30. 3. 2021 a neměl k vozidlu sjednáno povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 5 785 Kč (tj. 89 dní x 65 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. Dále soud zjistil, že žalobce byl v registru silničních vozidel evidován jako vlastník/provozovatel nákladního vozidla [registrační značka] v období ode dne 19. 1. 2021 do 31. 3. 2021 a neměl k vozidlu sjednáno povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 6 192 Kč (tj. 72 dní x 86 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. g a f). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 200 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř.. Dále je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř.. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř..