14 C 265/2024-13 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovaným 1), 2) zaplacení částky 36 365 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní 1), 2) byli nájemci bytové jednotky č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, . v , adresa, (dále také jen byt), jehož pronajímatelem je statutární město , adresa, . Žalovaní užívali byt od 29. 1. 2014 do 30. 4. 2024 oprávněně, a poté od 1. 5. 2024 až doposud užívají žalovaní byt bez právního důvodu, neboť jim nesvědčilo právo nájmu ani jiné odvozené právo k předmětnému bytu. Na základě této skutečnosti vznikl žalovaným dluh za plnění poskytovaná s užíváním výše uvedeného bytu. Pronajímatel na základě příkazní smlouvy č. 2010/0383 ze dne 19. 8. 2010 zmocnil žalobkyni, aby vlastním jménem vymáhala po dlužnících dlužné nájemné/poplatky za ubytování a úhrady spojené s nájmem bytu/poplatky za ubytování a dále, aby vlastním jménem vymáhala pohledávky vzniklé statutárnímu městu , adresa, , k jejichž správě je žalobkyně povinna. Žalobkyně je tak oprávněna žádat po žalovaných 1), 2) za vlastníka bytu dlužné nájemné a služby za řádné užívání bytu za období od ledna 2024 do dubna 2024 a dále plnění za užívání tohoto bytu bez právního důvodu za měsíc květen 2024. Výše bezdůvodného obohacení je odvozena od výše nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu, která by na příslušný byt připadla, kdyby nájem neskončil a řádně dál pokračoval. Žalovaní nezaplatili nájemné a služby spojené s užíváním bytu za období za období ledna 2024 až května 2024 ve výši 7 273 Kč měsíčně, celkem 36 365 Kč.2. Žalovaní 1), 2) se k žalobě nevyjádřili.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:4. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 29. 1. 2014 uzavřeli pronajímatel – statutární město , adresa, , a žalovaní 1), 2) nájemní smlouvu, na základě které přenechal pronajímatel žalovaným byt do užívání. Z dodatků k nájemní smlouvě soud zjistil, že doba nájmu byla postupně prodlužována. Naposledy byl nájem prodloužen do 30. 4. 2024, a to dodatkem k nájemní smlouvě č. , hodnota, ze dne 22. 4. 2022. Z evidenčního listu nájemníka bylo zjištěno, že předpis plateb spojených s užíváním bytu činil v předmětném období částku 7 273 Kč měsíčně. Z potvrzení o existenci pohledávky soud zjistil, že dluh na platbách za byt činil za dobu měsíců ledna 2024 až května 2024 částku 36 365 Kč. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství. Z příkazní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna vlastním jménem vymáhat po dlužnících dlužné nájemné a úhrady spojené s nájmem bytu. Ze žalobního tvrzení, které žalovaní nerozporovali, bylo zjištěno, že žalovaní po skončení nájmu byt v měsíci květnu 2024 nadále užívali.5. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v období měsíců ledna 2024 až dubna 2024 žalovaní 1), 2) užívali byt na základě nájemní smlouvy. V květnu 2024 žalovaní 1), 2) užívali byt bez právního důvodu. V uvedeném období žalovaní 1), 2) nezaplatili pronajímateli částku 7 273 Kč měsíčně, celkem 36 365 Kč, a byli se zaplacením v prodlení.6. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Další právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.).7. K podání žaloby a k vymáhání dluhu byla žalobkyně zmocněna statutárním městem , adresa, , a to smlouvou uzavřenou dle § 724 a násl. obč. zák.8. Bylo prokázáno, že pronajímatel přenechal žalovaným byt do užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanoveními § 2235 a násl. o. z., nájem skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Právní vztahy vzniklé užíváním bytu bez právního důvodu po skončení nájmu byly posouzeny podle § 2295 o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.9. Žalovaní v den skončení nájmu 30. 4. 2024 byt pronajímateli, resp. žalobkyni, neodevzdali a nadále užívali bez právního důvodu. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovaným povinnost zaplatit měsíčně dlužné částky za užívání bytu, a to jak za trvání nájmu, tak i po skončení nájmu, když tyto částky odpovídaly výši nájemného sjednaného za trvání nájemního poměru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2295 o. z. Žalovaní se dostali se zaplacením do prodlení, soud proto uložil žalovaným i povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále soud vycházel z úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaní se ocitli v prodlení s jednotlivými měsíčními platbami vždy první den, jenž následoval po nejpozdějším možném termínu splatnosti v tom kterém měsíci.10. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (výrok II). Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 455 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 2 úkony právně nezastoupené žalobkyně, a to za výzvu k plnění před podáním žaloby a za sepis žaloby – 2 x 100 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).11. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.