14 C 81/2024-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 55 528,15 Kč a příslušenství. Tvrdila, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě na adrese , adresa, a žalobkyni tím vznikla škoda ve výši žalované částky.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nesporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Ze smlouvy o připojení bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala provést pro žalovanou – zákaznici – připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, odběrné místo se nacházelo na adrese , adresa, . Z protokolu o neoprávněném odběru a z plné moci bylo zjištěno, že pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 6. 6. 2023 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že je na odběrném místě , adresa, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. V době neoprávněného odběru měla žalovaná se žalobkyní na dobu neurčitou uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí a žalovaná na adrese odběrného místa bydlela, tj. spotřebovala neoprávněně odebranou elektřinu. Z oznámení o výsledku kontroly bylo zjištěno, že kontrolou elektroměrového rozvaděče, umístěného na obvodové zdi bytového domu, bylo zjištěno, že na vývodní svorku hlavního jističe 1x20A byl napojen vodič Cu 4 mm 2. Tento vodič byl pod napětím a vedl mimo měřící zařízení přímo do elektroinstalace bytu. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze a do bytu tak proudila neměřená elektřina, což bylo zjištěno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Odběrné místo bylo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci.Z výpočtu náhrady škody bylo zjištěno, že neoprávněný odběr probíhal po dobu 376 dnů, a to od26. 5. 2022 (nahlášení rozplombování) do dne 6. 6. 2023 (zjištění neoprávněného odběru). Celková spotřeba elektřiny žalované činila 3 022 kWh. Neoprávněně odebraná spotřeba elektřiny byla následně vynásobena cenou za 1 kWh stanovenou pro případy neoprávněných odběrů v příslušeném cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 6. 6. 2023 byl proveden následovně:celková spotřeba elektřiny x cena za 1 kW, tj. 3 022 kWh x 14,42351 Kč/kWh= 43 587,87 Kč.Z potvrzení o zaplacení dodavatelské společnosti bylo zjištěno, že náhrada nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru činila 11 940,28 Kč.Z písemných oznámení bylo zjištěno, že žalobkyně dne 13. 6. 2023 a dne 17. 7. 2023 písemně sdělila žalované stěžejní skutečnosti o spáchaném neoprávněném odběru, zejména o odpovědnosti žalované za tento neoprávněný odběr, a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky.Žalobkyně neevidovala zaplacení náhrady škody a z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované dlužnou částku s termínem splatnosti 2. 10. 2023.Z upomínky ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně znovu vyzvala žalovanou k zaplacení, což bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2023 a z dodejky.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 55 528,15 Kč a od 3. 10. 2023 trvalo prodlení žalované se zaplacením.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dále soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a z vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.Právní poměry mezi účastníky byly posouzeny dle § 2894 a násl. občanského zákoníku, způsob náhrady škody vyplývá z ustanovení § 2951 občanského zákoníku. Při stanovení výše náhrady škody soud vycházel z ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou v tomto případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 222 Kč a paušální náhradou ve výši 2 x 300 Kč za dva úkony: 1 - výzva k plnění, 2 - návrh ve věci samé (§ 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.