20 C 21/2024-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu EPR 249617/2023) podanou zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11.4.2022, kterou žalovaný uzavřel se žalobcem ohledně odběrného místa EAN kód , Anonymizováno, . Žaloba vychází z toho, že žalovaný byl 2x informován - dopisem ze dne 27.7.2022 a ze dne 20.9.2022 - o zdražení ceny elektřiny až na 17.050 Kč s tím, že dále s účinností od 1.1.2023 bude účtována cena dle vládního stropu. Pokud se zvýšením ceny žalovaný nesouhlasil, mohl podat výpověď bez jakéhokoliv postihu, tuto možnost žalovaný nevyužil. Žalobce se odkazoval na obchodní podmínky a ceník. Po dobu trvání smluvního vztahu na základě smlouvy žalobce dodával žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa. Žalobce posléze žalovanému vystavil:- dne 18.5.2023 za dodávky elektřiny a souvisejících služeb v období od 11.5.2022 do 2.5.2023 konečnou fakturu č. , Anonymizováno, na částku 20.691 Kč, splatnou dne 25.5.2023.Dále je předmětem řízení 800 Kč za 4x zaslání 1. a 2. upomínky za neuhrazení zálohy 10/2022; 12/2022; za neuhrazení zálohy 01/2023 a za neuhrazení zálohy 03/2023.Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno: Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. na adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou elektronický platební rozkaz, který byl tedy podle ust. § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, je doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.Žalovaný zejm. neprokázal (resp. ani netvrdil), že by dluh zaplatil.Soud věc projednal a rozhodl při jednání konaném dne 13.6.2024, neboť byly splněny podmínky dané ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Na základě účastníky předložených listin soud vzal nakonec za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého nároku vůči žalovanému tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci výše uvedenou částku s přísl..Soud vzal tvrzení žalobce za prokázaná, protože žalobce je doložil smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny pro dané odběrné místo. Dále nebylo žalovaným zpochybněno a fakturou má soud za prokázané, že žalovaný skutečně odebral od žalobce elektrickou energii v uvedené hodnotě (s nedoplatkem uvedeným v žalobě).O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od žalobce na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny pro výše uvedené odběrné místo elektrickou energii a za danou komoditu žalobci dluží celkem částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku.Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku.Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný.Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně:Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2).Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Náklady řízení tvoří náhrada paušálních nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (jako 2x 100 Kč). Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137/2 a který nedoložil výši hotových výdajů (svých nebo svého jiného zástupce), přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Dále soudní poplatek 860 Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.