21 C 169/2023-17 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, - a žalovaným dne , datum, pod č. , tel. číslo, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – , právnická osoba, – a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši , částka, a pojistným ve výši , částka, . Tedy celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku , částka, ve 45 týdenních splátkách.5. Z žádosti o úvěr ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , k žádosti doložil pouze potvrzení o příjmu za 3 měsíce vystavené , jméno FO, , fyzickou osobou se shodnou adresou sídla, jako má žalovaný adresu pobytu, k žádosti nebyla doložena ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky, ani výpis z účtu žalovaného, nebyla tak nijak ověřena délka zaměstnání žalovaného. Výdaje žalovaného byly stanoveny odhadem, žádné výdaje žalovaného nebyly k žádosti o úvěr doloženy, tedy nebyly doloženy ani základní výdaje žalovaného na bydlení, žalovaný přitom v žádosti uvedl, že bydlí v nájmu. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný a má základní vzdělání.6. Dle tvrzení žalobce žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že pohledávku postoupil žalobci a žalovaného vyzval k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.8. Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupce žalobce upomínkou ze dne , datum, vyzval žalovaného opětovně k zaplacení dluhu.9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, - uzavřel dne , datum, pod č. , tel. číslo, se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, ač žalovaný doložil příjmy pouze za 3 měsíce, příjmy byly doloženy pouze potvrzením, nikoli výplatní páskou či výpisem z účtu žalovaného, právní předchůdce žalobce ani nijak neověřil délku trvání pracovního poměru žalovaného, a to za situace, kdy adresa vystavitele potvrzení o příjmu se shodovala s adresou pobytu žalovaného. Právní předchůdce žalobce pak vůbec nezkoumal výdaje žalovaného, výdaje určil pouze odhadem na částku , částka, , ač žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu. Smlouva o nájmu žalovaným předložena k žádosti o úvěr nebyla, nebyly doloženy ani jiné výdaje na bydlení žalovaného. K žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalovaného jako žadatele o úvěr. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalovaného jakkoli podrobněji zabýval. Pokud právní předchůdce žalobce vycházel pouze z potvrzení o příjmu za 3 měsíce předloženého fyzickou osobou se sídlem v místě bydliště žalovaného (, jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, ), pak takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce jako věřitel měl zkoumat majetkovou situaci žalovaného s přihlédnutím k jeho skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k pravidelným dlouhodobým příjmům žalovaného. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval.10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným žalobci a spolu s oznámením o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce vyzval dne , datum, žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů. Dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného opětovně k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou.11. Žaloba je částečně důvodná.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobce nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, že tedy žalovaný dluh nezaplatil.17. Shodná povinnost byla věřiteli ve spotřebitelských vztazích uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle dřívějšího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , byla absolutní neplatnost smlouvy. Pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od , datum, do , datum, a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele.18. Soud má však za to, že v ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozhodnutí Krajského