21 C 89/2024-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 18. 3. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení žalované částky jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 20. 10. 2021, když úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř.Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , Anonymizováno, ze dne 20. 10. 2021 (ve znění obchodních podmínek pro ČSOB kreditní kartu) ve spojení s výpisem z účtu a přehledem čerpání a splátek vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 20. 10. 2021 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky, které čerpal prostřednictvím kreditní karty, a to spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách a též hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Úvěrový limit činil 22 000 Kč. Účastníky byla sjednána pohyblivá úroková sazba, ke dni uzavření smlouvy činila 19,90 % ročně. U žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy posuzována jeho úvěruschopnost. To vyplývá z vyhodnocení žádosti o úvěr. Žalovaný splátky neprováděl řádně a včas, dostával se do prodlení a dluh byl ke dni 16. 1. 2024 zesplatněn (to vyplývá z přehledu čerpání a splátek a z oznámení o zesplatnění). Žalovaný tak dluží žalobci na jistině částku 26 052,68 Kč, na kapitalizovaném úroku za období od 20. 10. 2021 do 15. 3. 2024 částku 668,99 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od 20. 10. 2021 do 15. 3. 2024 částku 828,29 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne 26. 2. 2024 opět vyzván k úhradě dluhu.Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty, a který se zavázal žalobci splácet spolu s úroky za poskytnutý úvěr. Žalovaný svůj závazek porušil, s úhradou splátek se dostával do prodlení, proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a požadoval jeho úhradu. Žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku neuhradil. Soud žalobu shledal důvodnou. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr spolu s poplatky ve výši 26 052,68 Kč spolu s úroky ve výši 668,99 Kč a ve výši 19,9 % ročně z částky 26 052,68 Kč za období od 16. 3. 2024 do zaplacení vyplývá z § 2395 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 828,29 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 26 052,68 Kč za období od 16. 3. 2024 do zaplacení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 1 043 Kč.Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o. s. ř.).