8 C 150/2024-15 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Manželka se podaným návrhem doručeným soudu dne 7. 5. 2024 domáhala rozvodu manželství. Tvrdila, že manželství je již pouze formálním svazkem, minimálně od roku 2019 prochází manželství hlubokou krizí. Přístup manžela k ní jako manželce hodnotí jako despotický, což má na ni značné psychické dopady. Z manželství se žádné dítě nenarodilo. Manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití a trvala na rozvodu manželství.2. Manžel s podaným návrhem nesouhlasil, neboť nejsou dány podmínky pro rozvod manželství.3. V dané věci soud zjistil z oddacího listu a shodných tvrzení účastníků řízení, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před , právnická osoba, v , adresa, . U manželky se jedná o manželství třetí a u manžela o manželství druhé. Poslední společné bydliště měli účastníci v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové.4. Z výslechu manželky vyplývá, že manželství bylo uzavřeno po 9 měsíční známosti, od počátku byla v manželství nespokojená. S manželem žila společně v jejím bytě, nemohla ale používat jeho věci, které si přinesl z předchozího vztahu. Manžel pracoval na směny, proto se nevídali každý den. Zlom nastal v době, kdy manželka získala dům po rodičích, který užívali jako chalupu, na kterou jezdila ze začátku i její dcera s rodinou. Manžel se ale nepohodl se zetěm a od té doby jí bránil ve styku s dcerou, kdy manželce zakazoval navštěvovat dceru i vnučku. Za dcerou jezdila potajmu. Manžel byl velmi manipulativní a dominantní, často na ni křičel. Manžel nyní pobývá v manželčině bytě v , adresa, a manželka žije na chalupě, a to od konce února 2024. Manželka k manželovi pociťuje odpor a nechce s ním mít nic společného. Za příčinu rozvratu manželství považuj postoj manžela k její rodině a manželovo chování vůči ní po celou dobu manželství. Manželka je vyčerpaná z toho, jak jí manžel neustále deptá. Manželka vyloučila obnovení manželského soužití.5. Z výslechu manžela vyplývá, že manželství uzavřeli po 1–2 měsíční známosti. Z jeho pohledu bylo manželství spokojené. Manžel uvedl, že nemá žádnou představu o tom, jak by se mělo obnovit manželské soužití, manželku má rád. Pokud by se s manželkou dohodli, mohli by pokračovat ve vzájemně dobrém vztahu. Nevím, proč by manželství nemělo fungovat dál, z jeho pohledu manželství fungovalo dobře, vše do poslední chvíle řešili spolu, 3x denně si telefonují. Manžel dále uvedl, že je těžké se s manželkou domluvit, po čase by to mohlo být jinak. Manželku nemůže donutit, aby ho měla ráda. Manžel popřel, že by na manželku křičel, ve styku s dcerou ji nebránil. On sám za dcerou manželky nejezdil, protože se nemusel se zetěm. Dobré vztahy s ním nemá ani manželka. Dále uvedl, že je onkologický pacient, každý měsíc chodí na kontroly, léčí se asi 3 roky, před 3 lety podstoupil operaci. Nyní je sledován na onkologii preventivně. Rozvod by manžela psychicky zdeptal. Mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství spatřuje v tom, že má obavu o svoji manželku, domnívá se, že trpí stihomamem, hovořila o tom, že ji někdo sleduje. Manžel má o ni obavu, aby u manželky nepropukla nějaká nemoc. Nevím, jak by donutil manželku obnovit manželství, jediná možnost je dohoda. Manželka si musí uvědomit, zda má pro ni zachování manželství cenu. Již nyní manželku lituje, manžel neví, co bude dělat s domem, sama to tam nezvládne, to si musí uvědomit sama. Manžel se domnívá, že se dá zachránit vždycky vše. Neví, zda je schopen respektovat přání manželky z manželství odejít.6. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „NOZ“), a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. NOZ.7. Dle § 755 odst. 1 NOZ může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 písm. b) NOZ, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.8. Dle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.9. Dle § 758 NOZ platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.10. Jelikož nedošlo k připojení se manžela k návrhu na rozvod manželství, soud zkoumal, zda je naplněn rozvodový důvod dle ust. § 756 NOZ – rozvrat manželství, tj. hluboký, trvalý a nenapravitelný rozkol manželů, o němž nelze předpokládat, že odezní. V řízení bylo výpovědí samotných účastníků prokázáno, že manželské soužití účastníků je rozvráceno. Jejich vzájemné vztahy jsou natolik rozvrácené, že dle názoru soudu nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželka v řízení vyloučila obnovení manželského soužití, vysvětlila, co bylo příčinou rozvratu manželství a zcela jasně projevila svoji vůli nadále v manželství nesetrvat, a to přesto že manžel vůli manželky nerespektuje. Lze proto uzavřít, že manželství již neplní svou funkci.11. Vzhledem k nesouhlasnému postoji manžela se soud dále zabýval tím, zda jsou naplněny podmínky tzv. tvrdostní klauzule uvedené v ust. § 755 odst. 2 písm. b) NOZ. Pro aplikaci tohoto ustanovení je třeba kumulativní naplnění podmínek tam uvedených – tedy převažující zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, způsobení zvlášť závažné újmy (nesouhlasícímu) manželovi, a mimořádné důvody svědčící ve prospěch zachování manželství.12. Soud má po provedeném dokazování za to, že nelze konstatovat, že by manželovi rozvodem manželství vznikla zvlášť závažná újma a dále, že by soud zjistil mimořádné důvody pro zachování manželství. K rozvratu manželství a jeho příčinám soud uvádí, že v žádném případě nejde o zjišťování viny na rozvratu, když zřídkakdy jde označit důvody rozvratu pouze na jedné straně. Příčinu rozvratu manželství lze přitom v posuzovaném případě spatřovat v rozdílnosti povah a zájmů obou účastníků, v důsledku čehož si každý z nich žil v podstatě svým způsobem života. Manželce vadí dominantní povaha manžela, jeho postoj k dceři a její rodině, a především jeho chování vůči ní jako manželce. Manžel považoval manželství za spokojené, nyní ale nemá představu, jak obnovit manželské soužití. Manžel není připraven respektovat přání manželky v manželství nesetrvat. Pokud manžel ve svém výslechu uvedl, že manželku lituje „co bude dělat s domem, sama to tam nezvládne, to si musí uvědomit sama ,,tak takové prohlášení soud považuje za manipulativní, s úmyslem vyvolat v manželce pocit, že sama není schopna v životě obstát. A právě takové postoje manžela k manželce vedly v rozvratu jejich manželství. Manželka je jistě sama schopna posoudit, zda je pro ni zachování manželství akceptovatelné či nikoli. Manželka zcela jasně projevila svoji vůli manželství ukončit a vyloučila obnovení manželského soužití. Jak soud ale výše uvedl, zřídkakdy jde označit důvody rozvratu pouze na jedné straně. V této konkrétní věci soud zjistil, že oba účastníci řízení mají rozdílné představy o svém životě. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje odcizení. Soud se neztotožnil ani s tvrzením, že by manželovi mohla být rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, neboť je onkologickým pacientem. Ve své výpovědi uvedl, že je sledován na onkologii, kdy před třemi lety podstoupil onkologickou operaci, nyní léčba neprobíhá. Zvlášť závažnou újmou je ale třeba chápat především jako újmu osobní. Zvlášť závažná újma by mohla spočívat příkladmo v tom, že manžel bránící se rozvodu je invalidní, odkázaný na pomoc druhého manžela, nebo se u něj v tomto období projevila závažná choroba, jejíž prognóza není v okamžiku rozvodu zcela jasná (viz Komentář. Občanský zákoník II. Rodinné právo § 655−975, 1. vydání, 2014, Beck-online). Žádné z uvedených skutečností soud v tomto případě neshledal. Manžel je soběstačný, na manželčině pomoci není závislý. Ani skutečnost, že rozvodem dojde k zániku společného jmění manželů, nelze považovat za zvlášť závažnou újmu, neboť jde o zákonný důsledek každého rozvodu. Pro vše výše uvedené soud proto i v této podmínce uzavřel, že není naplněná, neboť manželovi nevznikne zvlášť závažná újma ve smyslu citovaného ustanovení. Ke zdravotnímu stavu manželky, na který manžel opakovaně upozorňoval soud uvádí, že i pokud by manželka trpěla psychickými problémy, tak o to více by jí měla být poskytnuta možnost rozhodnout se, zda v manželství, v němž spokojená není, chce setrvat či jej ukončit rozvodem manželství. Její rozhodnutí by měl manžel akceptovat.13. Přestože splnění prvních dvou podmínek soud vyvrátil, jako další podporu svého