ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2025:17.C.132.2025.1 Datum: 2025-11-27 Předmět: o 16 592 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb."] ["postoupení pohledávky""náhrada nákladů""bezdůvodné obohacení""doručování""neplatnost smlouvy""podnikatel""smlouva o úvěru""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 16 592 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (99/1963 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 592 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitel (spol. , právnická osoba, ..) uzavřel dne 31. 1. 2023 s žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství nejpozději do 31. 3. 2024 v pravidelných měsíčních splátkách, avšak nehradil řádně a včas. Proto byl úvěr zesplatněn k 21. 6. 2023. Žalobkyně tak požaduje jistinu 6 534,87 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 800 Kč, úrok ve výši 219, 76 Kč, poplatek za administrativní činnost 880,23 Kč a poplatek za splátky v hotovosti v částce 1 157,14 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně, ani na tu však nereagoval.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný byl lustrován v rejstřících zejména NKRI, BRKI a SOLUS. Byly zjištěny jeho příjmy z invalidního důchodu ve výši 8 319 Kč a výdaje ve výši 3 500 Kč a proveden propočet schopnosti splácet splátky úvěru.3. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Soud vzal na základě doložených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřel dne 31. 1. 2023 s žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal k jejich vrácení v měsíčních splátkách spolu se zápůjčním úrokem ve výši 507 Kč, poplatkem za zpracování ve výši 1 385 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek v částce 1 800 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. RPSN odpovídá částce 272,44 % (viz smlouva o úvěru). Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 7 000 Kč (viz přehled úhrad). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Tato zjištění vyplývají ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o úvěru a přehledu úhrad z interního systému žalobkyně. Žalobkyně zaslala dne 17. 7. 2025 předžalobní výzvu žalovanému. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila příjmy žalovaného z invalidního důchodu ve výši 8 319 Kč, dále zjistila, že je svobodný, žije u rodičů a jeho výdaje činí 3 500 Kč (viz žádost o úvěr a doklad o příjmu z důchodu). Předžalobní výzvu právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému na adresu , adresa, (viz předžalobní výzva).6. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) ve spojení s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Zákon o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy účastníků řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany.7. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti. V projednávané věci vznikl závazkový vztah mezi účastníky dle ust. § 2395 o. z., tj. dle smlouvy o úvěru. Soud přistoupil ke zkoumání otázky platnosti uzavřené smlouvy, přičemž dospěl k závěru, že ujednání smlouvy jsou absolutně neplatná dle ust. § 580 § 588 o.z., a to pro rozpor sjednaného úroku a poplatků (zatížení RPSN 212 %) s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o.z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů celkem cca 10 % ročně. V daném případě byla sice úroková sazba formálně nízká (cca 8 %), ovšem po započítání poplatků činí náklady na splacení úvěru více než 20násobek oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z, k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 20násobek. Poplatky vnímá soud jako skrytý úrok, neboť za jejich úhradu není žalovanému poskytována žádná reálná protislužba, jedná se pouze o náklady na administrativu. Uvedené zatížení žalovaného je v součtu zcela nepřiměřeným k předmětu smlouvy.8. Soud současně dospěl k závěru, že moderace nepřiměřených úroků (respektive poplatků) podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši, zde možná není. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně je profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů, proto jí musí být zjevné, že smlouva má neobvykle (excesivně) vysokou sazbou zatížení spotřebitele. Z toho vyplývá, že ve smyslu § 576 o.z. část smlouvy týkající se úroků a poplatků nelze oddělit od ostatního obsahu, když by k uzavření smlouvy za jiných parametrů patrně nedošlo. Nadto přistoupením k moderaci úroků by žalobkyně nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku (poplatků) z úvěru. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z., který stanoví, že ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.6. 2023 sp.zn. 47 Co 87/2023 nebo rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2023, sp.zn. 35 Co 345/2022). S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z.9. Peněžité plnění, které bylo poskytnuto žalovanému, tak bylo činěno na základě neplatného právního jednání ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal celkem 10 000 Kč a splatil 7 000 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 3 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalobkyně požadovala úhradu celého dluhu. Soud však zjistil, že žalobkyně zaslala předžalobní výzvu žalovanému na adresu , adresa, , která není a nikdy nebyla adresou žalovaného. Když má evidovánu adresu na , adresa, a do smluvní dokumentace uvedl adresu , adresa, . Soud žalobkyni vyzval usnesením k vyjádření ohledně doručování předžalobní výzvy, avšak žalobkyně svůj postup neosvětlila. V důsledku uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný dosud nebyl řádně vyzván k vrácení finančních prostředků, proto nemůže být v prodlení. Žalobkyně tak nemá vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. (výrok I.).10. Výrokem rozsudku pod bodem II. pak soud žalobu ve zbytku 13 592 Kč s příslušenstvím zamítl s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků, smluvních pokut ani jiných poplatků.11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 3 000 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku), a naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu zamítnuté částky 13 592 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Z celkově žalované částky tak byl převážně úspěšný žalovaný, kterému ovšem žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o.s.ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.