14 C 112/2026-16 – Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení 23 099 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná užívala byt č. , hodnota, v domě čp. , adresa, ve vlastnictví statutárního města , adresa, , a to i v období po ukončení nájemní smlouvy. Od 1. 5. 2025 žalovaná užívala byt bez právního důvodu, v období měsíců července 2025 až ledna 2026 (část měsíce) žalovaná nezaplatila platby za užívání bytu. Žalovaná dále nezaplatila náklady spojené s vyklizením bytu ve výši 7 865 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z nájemní smlouvy a z dodatků k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že statutární město , adresa, v postavení pronajímatele přenechalo žalované – nájemkyni – do užívání byt č. , hodnota, v domě č. p. 1040/57 v Bezručově ulici v , adresa, . Nájem bytu trval do 30. 4. 2024, žalovaná se zavázala platit pronajímateli nájemné a další platby spojené s užíváním bytu, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce.Z potvrzení o existenci pohledávky bylo zjištěno, že žalovaná dlužila pronajímateli částku 1 912 Kč za červenec 2025, částky 2 443 Kč za měsíce srpen 2025 až prosinec 2025 a za část měsíce ledna 2026 částku 1 107 Kč. Byt užívaný žalovanou byl vyklizen a za vyklizení bytu byla vyúčtována částka 7 865 Kč.Z příkazní smlouvy ze dne 19. 8. 2010 bylo zjištěno, že statutární město , adresa, – příkazce – zmocnilo žalobkyni, aby vlastním jménem vymáhala po dlužnících dlužné předpisy plateb spojených s vlastnictvím a užíváním bytu, podávala žaloby a jednala v těchto věcech před soudy.Žalobkyně písemně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, což bylo zjištěno z upomínky. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu dlužila žalovaná celkem částku 23 099 Kč a byla se zaplacením v prodlení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Další právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.).K podání žaloby a k vymáhání dluhu byla žalobkyně zmocněna statutárním městem , adresa, , a to smlouvou uzavřenou dle § 724 a násl. obč. zák.Bylo prokázáno, že pronajímatel přenechal žalované byt do užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanoveními § 2235 a násl. o. z., nájem bytu ke dni 30. 4. 2004 skončil. Právní vztahy vzniklé užíváním bytu bez právního důvodu po skončení nájmu byly posouzeny podle § 2295 o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Bylo zjištěno, že žalovaná v den skončení nájmu byt pronajímateli neodevzdala a nadále bez právního důvodu byt užívala. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost zaplatit měsíčně dlužné částky za užívání bytu, a to jak za trvání nájmu, tak i po skončení nájmu, když tyto částky odpovídaly výši nájemného sjednaného za trvání nájemního poměru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2295 o. z. Žalovaná se dostala se zaplacením do prodlení, soud proto uložil žalované povinnost platit žalobkyni i úroky z prodlení. Částka vynaložená na vyklizení bytu, byla posouzeny v režimu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále soud vycházel z úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná se ocitl v prodlení s jednotlivými měsíčními platbami vždy první den následující po nejpozdějším možném termínu splatnosti v tom kterém měsíci, resp. v návaznosti na splatnost nákladů vynaložených na vyklizení.Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (výrok II). Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 924 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 2 úkony právně nezastoupené žalobkyně, a to za výzvu k plnění před podáním žaloby a za sepis žaloby – 2 x 200 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.