14 C 250/2025-60 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému dne 22. 8. 2025 zaplacení částky 97 629 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. 1157/6 o výměře 52,2 m2 ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. 1157/37 v , Anonymizováno, ulici v , adresa, (dále také jen byt). Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 12. 5. 2024 smlouvu o nájmu bytu, na základě které se žalovaný se stal nájemcem bytu. Žalovaný byl povinen za dočasné užívání bytu hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 11 000 Kč a zálohové platby na náklady za služby spojené s nájmem bytu ve výši 3 600 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne měsíce, za který se platí. Při podpisu smlouvy byla složena žalovaným vratná kauce pro případné škody ve výši 14 600 Kč. Žalobkyně obdržela od žalovaného pouze částečnou úhradu nájemného za měsíce květen, červen, červenec a říjen 2024. Měsíc září 2024 je žalobkyní považován za uhrazený zápočtem vratné kauce. Žalovaný neuhradil nájemné v roce 2024 za měsíce listopad a prosinec a v roce 2025 za měsíce leden, únor, březen a duben. Celkový dluh na nájemném činí za předmětné období 66 000 Kč. Nájem bytu skončil dnem 30. 4. 2025. Po skončení nájmu žalovaný byl dále užíval a žalobkyně považovala byt za předaný až dne 1. 7. 2025. Za měsíce květen 2025 a červen 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 2 x 11 000 Kč, celkem 22 000 Kč. Žalobkyně provedla vyúčtování nákladů za služby, které byly poskytovány s užíváním bytu, a požaduje zaplacení nedoplatku ve výši 9 629 Kč. Částku v celkové výši 97 629 Kč žalovaný neuhradil, přestože byl k zaplacení vyzván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:4. Z informace o jednotce bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. 1157/6 se způsobem využití byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. 1153, 1154, 1155, 1156, 1157, 1158, 1159, 1160, 1161, 1162 v katastrálním území a obci , adresa, .5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 12. 5. 2024 včetně protokolu o předání bytu soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalovanému byt do užívání, nájem byl sjednán na dobu určitou od 15. 5. 2024 do 30. 4. 2025. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně a dále se žalovaný zavázal platit zálohy na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 600 Kč měsíčně. Splatnost nájemného včetně záloh byla sjednána vždy do 15. dne příslušného měsíce, za který se platí.6. Z písemné výzvy ze dne 13. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného na skončení nájmu ke dni 30. 4. 2025 s tím, že nájem nebude prodloužen z důvodu neplnění smluvních podmínek žalovaným. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 77 000 Kč a dlužných záloh ve výši 24 800 Kč. Žalobkyně navrhla žalovanému možnost dohody o dřívějším ukončení nájmu, aby dluh nadále nenarůstal.7. Ze snímku displeje telefonu se zobrazenou komunikací mezi žalobkyní a žalovaným a z obsahu předávacího protokolu soud zjistil, že žalovaný s předmětem nájmu mohl disponovat i po skončení nájmu, a to v květnu a červnu 2025.8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný dlužil žalobkyni nájemné za období od listopadu 2024 do dubna 2025, celkem za šest měsíců částku 66 000 Kč. Z obsahu vyúčtování nákladů za služby poskytované s užíváním bytu soud zjistil, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 9 629 Kč.9. Žalobkyně neevidovala zaplacení dlužných částek v celkové výši 97 629 Kč, což bylo zjištěno z předžalobní výzvy.10. Písemnosti, které žalobkyně zasílala žalovanému poštou, byly určeny jednak na adresu pronajatého bytu, jednak na adresu trvalého pobytu žalovaného. Kromě toho žalobkyně zasílala žalovanému vyúčtování zálohových plateb e-mailem.11. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval byt, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalovaný neuhradil žalobkyni nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně v roce 2024 za měsíce listopad a prosinec a v roce 2025 za měsíce leden, únor, březen a duben, celkem 66 000 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou jednotlivých plateb nájemného vždy ode dne následujícího po smluveném datu splatnosti. Po skončení nájmu žalovaný byt dále užíval, resp. mohl užívat, a to v květnu 2025 a červnu 2025. Výše bezdůvodného obohacení za užívání bytu po skončení nájmu činila 2 x 11 000 Kč, celkem 22 000 Kč. Žalovaný dále dlužil žalobkyni nedoplatek z vyúčtování záloh za služby spojeném s užíváním předmětu nájmu ve výši 9 629 Kč. V době rozhodování soudu činila dlužná částka celkem 97 629 Kč.12. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Právní vztahy mezi účastníky byly posouzeny podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.).13. Bylo prokázáno, že žalobkyně přenechala žalovanému předmět nájmu do užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanoveními § 2235 a násl. o. z. Žalovaný neuhradil žalobkyni smluvené platby nájemného ve výši 11 000 Kč měsíčně za měsíce listopadu 2024 až duben 2025, celkem 66 000 Kč. Žalovaný neuhradil ani částku vzniklou vyúčtováním záloh za služby spojeném s užíváním předmětu nájmu ve výši 9 629 Kč.14. Nájem bytu skončil dnem 30. 4. 2025. Právní vztahy vzniklé užíváním bytu bez právního důvodu po skončení nájmu byly posouzeny podle § 2295 o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Žalovaný v den skončení nájmu 30. 4. 2025 byt žalobkyni neodevzdal a nadále bez právního důvodu mohl předmět nájmu užívat až do 30. 6. 2025. Ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2295 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši ujednaného měsíčního nájemného, tj. 2 x 11 000 Kč.15. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni měsíčně dlužné částky za užívání bytu, a to jak za trvání nájmu, tak i po skončení nájmu. Dále je žalovaný povinen zaplatit nedoplatek vzniklý vyúčtováním zálohových plateb na služby poskytované s nájmem bytu. Žalovaný se dostal se zaplacením do prodlení, žalovaný je proto povinen platit žalobkyni zákonné úroky z prodlení. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále soud vycházel z úředních sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.16. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (výrok II). Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 882 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 2 úkony právně nezastoupené žalobkyně, a to za výzvu k plnění před podáním žaloby a za sepis žaloby – 2 x 450 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).17. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.