37 C 264/2025-36 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 80 236,36 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 22. 2. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, , , adresa, . Žalovaná dluží žalobkyni 72 426,41 Kč jako cenu odebraného plynu a souvisejících služeb za období 6. 7. 2023 – 5. 7. 2024 (faktura VS , var. symbol, ) a 4 104,89 Kč za období 6. 7. 2024 – 24. 9. 2024 (faktura VS , var. symbol, , z toho 100 Kč smluvní pokuta za prodlení s úhradou předchozí faktury). Dále požaduje 3 605,06 Kč jako smluvní pokutu za opakované neplnění platebních povinností (po ukončení dodávky dne 24. 9. 2024 do 25. 3. 2025) a 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury VS , var. symbol, , současně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 72 426,41 Kč od 1. 8. 2024 a z částky 4 104,89 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění, žalovaná však neuhradila ničeho.Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení uvedené v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).Jelikož je žalovaná státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušný, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení s čl. 17–19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení“), neboť jde o spotřebitelskou smlouvu o dodávce plynu do domácnosti a žalovaná má bydliště v České republice. Podnikatel může podle čl. 18 odst. 2 nařízení spotřebitele žalovat pouze u soudů státu jeho bydliště. Rozhodné právo soud určil podle nařízení ES č. 593/2008 (Řím I), a to dle čl. 6 odst. 1 jako právo české, takový závěr koresponduje i s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení s ohledem na sídlo poskytovatele a lokalizaci odběrného místa v ČR.O skutkovém stavu věci plyne z předložených listin (smlouva ze dne 22. 2. 2023 včetně OP a ceníků, faktury, upomínky, odstoupení, předžalobní výzva), že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, , , adresa, . Žalované byla fakturou VS , var. symbol, ze dne 11. 7. 2024 (splatnost 31. 7. 2024) vyúčtována cena odebraného plynu a souvisejících služeb za období 6. 7. 2023 – 5. 7. 2024 ve výši 72 426,41 Kč po zálohách, dále fakturou VS , var. symbol, ze dne 1. 10. 2024 (splatnost 21. 10. 2024) částka 4 004,89 Kč za období 6. 7. 2024 – 24. 9. 2024 a v souvislosti s prodlením byla vyúčtována smluvní pokuta, z níž žalobkyně v tomto řízení uplatňuje 100 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu 4 800 Kč (6 x 800 Kč) pod VS , var. symbol, za období od 24. 9. 2024 do 25. 3. 2025 dle ujednání o smluvních sankcích. Ze spisu plyne provedení částečné úhrady 1 194,94 Kč; další skutková tvrzení žalobkyně o dílčích úhradách žalovaná nerozporovala.V řízení bylo tedy prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, za podmínek vyplývajících ze smlouvy, obchodních podmínek a ceníků. Žalobkyně dodávala žalované plyn do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala hradit cenu dodaného plynu a souvisejících služeb, tuto povinnost porušila tím, že řádně a včas neuhradila vyúčtování (zejm. faktury VS , var. symbol, a VS , var. symbol, ). Žalobkyní uplatněné smluvní pokuty odpovídají smluvní úpravě (paušál 100 Kč za prodlení s platbou přesahující 10 dní a 800 Kč za měsíc po ukončení dodávky do konce sjednané doby), soud je posoudil jako platně sjednané plnění dle § 2048 o.z. Soud proto žalované uložil uhradit dluh v celkové výši 80 236,36 Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na úřední sdělení ČNB o úpravě základních úrokových sazeb.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů. Náklady úspěšné žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 210 Kč a odměna advokáta, jejíž výši soud určil postupem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“). Výši odměny soud stanovil podle § 7 bod 3 a.t., když v dané věci činí odměna za jeden úkon právní služby částku 4 340 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby), odměna advokáta proto dosahuje částky 13 020 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v paušální částce po 450 Kč za úkon podle § 13 odst. 4 a.t., tj. celkem 1 350 Kč. Protože je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř., a to ve výši 3 017,70 Kč. Náklady žalobkyně za zastoupení advokátem tak dosahují výše 17 387,70 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 3 210 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 20 597,70 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.Lhůtu k plnění dle výroku I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.