9 C 19/2026-13 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky 120 313,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce (tj. , právnická osoba, .) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 8. 1. 2024, na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 76,04 % ročně, tj. celkem 153 748,82 Kč v 48 měsíčních splátkách. Žalovaný plnil pouze částečně; zaplatil celkem 33 435 Kč. Nedoplatek dluhu tak činí 120 313,82 Kč (z toho jistina 66 565 Kč). Žalobci tak vznikl minimálně nárok na vrácení nedoplatku jistiny ve výši 66 565 Kč (tj. 100 000 Kč – 33 435 Kč = 66 565 Kč) z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 postoupena na žalobce. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě.3. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že právní předchůdce žalobce (tj. , právnická osoba, .) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 8. 1. 2024, na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 76,04 % ročně, tj. celkem 153 748,82 Kč v 48 měsíčních splátkách (viz smlouva). Žalovaný plnil pouze částečně; zaplatil celkem 33 435 Kč. Nedoplatek jistiny tak činí 66 565 Kč (tj. 100 000 Kč – 33 435 Kč = 66 565 Kč). Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 postoupena na žalobce. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce (viz smlouva o postoupení pohledávky).4. Soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť odporuje dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.) z důvodu nepřiměřeně vysokého úroku 76,04 % ročně.5. Vzájemná práva a povinnosti účastníků neplatné smlouvy je tedy třeba vypořádat podle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).6. Podle § 2993 odst. 1 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.7. Žalobce poskytl (plnil) žalovanému částku 100 000 Kč. Žalovaný již vrátil žalobci částku 33 435 Kč. Nedoplatek jistiny úvěru tedy činí 66 565 Kč (tj. 100 000 Kč – 33 435 Kč = 66 565 Kč).8. Soud proto žalobě vyhověl v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném vrácení částky 66 565 Kč, neboť o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil.9. Žaloba byla zamítnutá jako nedůvodná v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 53 748,82 Kč (tj. 120 313,82 Kč – 66 565 Kč = 53 748,82 Kč).10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.11. Úrok z prodlení byl přiznán od 5. 1. 2026 do zaplacení, tj. od data podání žaloby.12. Každý z účastníků měl v řízení částečný úspěch. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.