6 C 153/2020-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 7. 2014, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaná obdržela v uvedený den částku 2 000 Kč, kterou se zavázala vrátit nejpozději do 28. 8. 2014, nicméně vrátila pouze 1 000 Kč Smlouvou ze dne 14. 5. 2018 a 13. 8. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena až na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 29. 7. 2014 uzavřena elektronicky smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 2 000 Kč (výpis z účtu). Žalovaná zaslala dne 29. 7. 2014 na účet právní předchůdkyně žalobkyně registrační poplatek ve výši 5 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 28. 8. 2014 včetně poplatku 500 Kč za poskytnutí. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Obchodní podmínky. Žalovaná z dlužné částky uhradila pouze 1 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně smlouvou ze dne 14. 5. 2018 postoupena na [právnická osoba] což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 8. 2018 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2020. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Z předložených listin má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla elektronicky uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 2 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 28. 8. 2014, což však žalovaná neučinila, když vrátila pouze 1 000 Kč. Pohledávka byla poté smlouvou ze dne 14. 5. 2018 a ze dne 8. 7. 2018 postoupena v souladu s § 1879 o. z. až na žalobkyni, která tak vstoupila do práv původní zápůjčitelky a je aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila, vzniklo žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny v částce 1 000 Kč rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z jistiny, který žalobkyně požadovala v zákonné výši od prvního dne prodlení. Soud s ohledem na uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.