6 C 185/2020-20 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 750 Kč s příslušenstvím. Žalovaná byla provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž v období od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 8 450 Kč a na náklady spojené s mimosoudním uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaná se s úhradou uvedeného dluhu ocitla v prodlení, a proto žalobkyně požaduje též úroky z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019 (celkem 130 dní) nebylo vozidlo pojištěno. Denní sazba pojistného činí 65 Kč, a celkem tak žalobkyně požadovala uhradit 8 450 Kč na pojistném a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Žalovaná byla opakovaně vyzvána dne 11. 9. 2019 a 5. 12. 2019 k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána naposled k úhradě dluhu. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění“) mimo jiné platí, že na pozemní komunikaci může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2 odst. 1 písm. g vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 a toto vozidlo, které bylo vedeno v příslušném registru vozidel, nemělo v období od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/99 Sb. tak vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Podle § 24c odst. 2 tohoto zákona je žalovaná povinna zaplatit příspěvek ve výši 8 450 Kč, dále náklady na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná z této částky ničeho neuhradila, vyhověl soud žalobě v tomto rozsahu a zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to včetně úroku z prodlení z částky 8 750 Kč v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 750 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.