13 C 152/2021-14 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení celkové částky 10 245,90 Kč s tím, že se zčásti jedná o cenu za služby poskytnuté žalované třetími stranami, které žalobkyně žalované zprostředkovala v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřenou mezi účastníky a které nejsou službami elektronických komunikací, tudíž rozhodování o nich náleží do pravomoci obecných soudů (konkrétně jde o SMS platby, Audiotex platby, dárcovské SMS a platební službu M-Peněženka) a zčásti se jedná o neuhrazené splátky za zařízení, které žalobkyně žalované poskytla na základě uzavřené kupní smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nevyjádřily, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované zboží a služby (mimo jiné rovněž služby elektronických komunikací) za zvýhodněných podmínek uvedených v obchodních podmínkách Rámcové smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a v rozpisu zboží a služeb, přičemž ceny neuvedené v rozpisu se měly řídit doloženým ceníkem zboží a služeb. Služby elektronických komunikací přitom měly být žalované ze strany žalobkyně poskytovány na základě jednotlivých smluv o poskytování služeb. Z doloženého rozpisu zboží a služeb je zřejmé, že žalovaná byla účastníkem několika telefonních stanic vedených u žalobkyně, na nichž jí byly poskytovány předmětné služby elektronických komunikací. Dále účastníci uzavřeli rovněž kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dvě zařízení Huawei P20 lite Klein Blue, každé v ceně 7 477 Kč. Žalovaná uhradila za každé zařízení bezprostředně po uzavření smlouvy částku 2 677 Kč a zbývající část kupní ceny se zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 200 Kč. Mezi účastníky přitom bylo ujednáno, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou některé ze splátek kupní ceny zařízení nebo s úhradou služeb delším než 30 dní po splatnosti, bude žalobkyně oprávněna její závazek k úhradě kupní ceny zesplatnit a rozhodnout, že žalovaná zaplatí celou zbývající část kupní ceny najednou. V článku 1.7 Všeobecných podmínek bylo uvedeno, že služby třetích stran jsou dostupné prostřednictvím speciálních telefonních čísel, včetně zkrácených telefonních čísel, a to jak pomocí volání, tak pomocí SMS a že část služeb třetích stran představují zároveň platební služby. V souladu s článkem 2.1.1 Všeobecných podmínek mělo každé vystavené vyúčtování služeb vystavené po skončení každého zúčtovacího období obsahovat také cenu za služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Dopisem ze dne 20. 6. 2019 žalobkyně žalované oznámila ukončení poskytování služeb na všech jejích telefonních číslech, kdy důvodem bylo soustavné neplnění platebních povinností ze strany žalované. Fakturou [číslo] ze dne 20. 11. 2018 splatnou k 8. 12. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž služby třetích stran (SMS platby) ve výši 449 Kč, fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 2018 splatnou k 7. 1. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč a služby třetích stran ve výši 200 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 599,47 Kč), fakturou [číslo] ze dne 20. 1. 2019 splatnou k 7. 2. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 399,72 Kč), fakturou [číslo] ze dne 20. 2. 2019 splatnou k 10. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 399,81 Kč), fakturou [číslo] ze dne 20. 3. 2019 splatnou k 7. 4. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 399,06 Kč), fakturou [číslo] ze dne 20. 4. 2019 splatnou k 8. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 399,31 Kč), fakturou [číslo] ze dne 20. 5. 2019 splatnou k 7. 6. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž splátky za obě zařízení v celkové výši 400 Kč (žalobkyně požadovala pouze zaplacení částky 399,56 Kč) a fakturou [číslo] ze dne 20. 6. 2019 splatnou k 8. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované mimo jiné rovněž součet zbývajících neuhrazených splátek za každé zařízení ve výši 3 600 Kč. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 3. 1. 2020. 5. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v souvislosti s níž žalobkyně žalované rovněž zprostředkovala služby třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, přičemž v souladu se Všeobecnými podmínkami byla oprávněna žalované tyto služby vyúčtovat, což také učinila, když za období od 20. 10. 2018 do 19. 11. 2018 žalované vyúčtovala za tyto služby částku 449 Kč a za období od 20. 11. 2018 do 19. 12. 2018 žalované vyúčtovala za tyto služby částku 200 Kč, kterou žalovaná neuhradila. 6. Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena také kupní smlouva tak, jak ji upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“ Předmětem smlouvy byla koncová zařízení, jejichž kupní cenu se žalovaná zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná sjednané splátky řádně nehradila, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním a s § 1931 občanského zákoníku, dle něhož„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly“, přistoupila k zesplatnění celé zbývající neuhrazené kupní ceny za zařízení a žalované tak vznikla povinnost uhradit kromě vyúčtovaných splátek v celkové výši 1 200 Kč za každé zařízení, tj. celkově 2 400 Kč, rovněž zbývající část kupní ceny za každé zařízení v částce 3 600 Kč, tj. celkově 7 200 Kč. 7. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, vůči žalované právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b téže advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.