13 C 248/2020-23 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím s tím, že požadovaná částka představuje náklady na pobyt a ošetření žalovaného v [anonymizována tři slova] [obec] dne 14. 9. 2018, kterou provozuje žalobkyně. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal, avšak doposud žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to za období od 15. 10. 2018, tj. od dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala za pobyt v [anonymizována čtyři slova] [obec] částku 1 950 Kč, která byla splatná dne 14. 10. 2018. Žalovaný zároveň dne 14. 9. 2018 svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a zavázal se žalobkyni dlužnou částku uhradit do 30 dnů ode dne uznání. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2019. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, mimo jiné platí, že osoba, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že dne 14. 9. 2018 došlo k ošetření žalovaného v zařízení provozovaném žalobkyní a žalovanému vznikla v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními povinnost uhradit žalobkyni náklady na pobyt a ošetření. Tento svůj dluh žalovaný stvrdil také v uznání dluhu, které s ním bylo sepsáno. Žalovaný své povinnosti nedostál a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 1 950 Kč. Jelikož se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, soud vyhověl i nároku žalobce na zaplacení úroků z prodlení. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.