13 C 279/2021-18 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 4 771 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaná však sjednané pojistné řádně a včas neplatila, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 26. 6. 2020, a zůstala žalobkyni dlužna za období od 21. 3. 2020 do 26. 6. 2020 výše uvedenou částku, která kromě dlužného pojistného zahrnuje rovněž náklady spojené s vymáháním a upomínáním ve výši 600 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 27. 6. 2020, do dne podání žaloby, tj. do 26. 3. 2021, který vyčíslila na 357 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s názvem [anonymizováno 7 slov] [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to konkrétně pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. K přijetí nabídky žalobkyně na uzavření předmětné smlouvy ze strany žalované přitom došlo zaplacením pojistného za první pojistné období. V této smlouvě se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 16 186 Kč splatné čtvrtletně po 4 047 Kč. Dopisem ze dne 6. 4. 2020 byla žalovaná ze strany žalobkyně upozorněna na neuhrazené pojistné ve výši 3 956 Kč a byla vyzvána k jeho úhradě. Opětovně byla žalovaná k úhradě dlužného pojistného vyzvána dalším dopisem ze dne 20. 4. 2020 s tím, že jí v opačném případě budou účtovány náklady související s vymáháním dlužného pojistného v částce 300 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně dlužné pojistné neuhradila, v důsledku čehož došlo dnem 25. 6. 2020 k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 7. 2020. Zároveň byla žalovaná tímto dopisem vyzvána k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání v celkové výši 4 471 Kč a opět byla upozorněna na skutečnost, že v opačném případě jí budou účtovány další náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Dále byla žalovaná k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 771 Kč vyzvána dopisem ze dne 3. 8. 2020 a konečně předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2020. Dle doložené inkasní bilance představuje dlužná žalovaná částka pojistné ve výši 4 171 Kč a náklady za vymáhání ve výši 600 Kč. 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ K uzavření této smlouvy pak došlo způsobem předpokládaným ve větě druhé § 2759 občanského zákoníku, která zní:„ Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalované rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy pak vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ 1. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nedostála, neboť neuhradila pojistné splatné k 21. 3. 2020. Z tohoto důvodu došlo k zániku pojištění ke dni 25. 6. 2020, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku:„ Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalované právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 30. 6. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo“. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení poplatků účtovaných v souladu se sazebníkem účinným od 3. 6. 2019 dostupným na: [anonymizováno] [webová adresa]). S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy a pouze do podání žaloby. 1. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 149/2021, sp. zn. 23 C 94/2021 či sp. zn. 6 C 313/2021). Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobce opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 26. 3. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných. 1. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.